Impérium vrací úder

02.08.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Od rozkladu proti zavedení nucené správy v IPB, který podal bývalý management banky, uplynuly již tři týdny

Od rozkladu proti zavedení nucené správy v IPB, který podal bývalý management banky, uplynuly již tři týdny. Centrální banka má na rozhodnutí čas až do začátku září. Nikdo však nedokáže říci, co by se stalo, kdyby rozkladu vyhověla.

Nucená správa v IPB a následný prodej podniku této banky ČSOB ukázal, že naše legislativa nemá vypracovány podrobné mechanismy pro řešení bankovních krizí. Ve správě ČNB, která mapuje situaci v IPB, se uvádí, že prodej podniku bylo po zavedení nucené správy jediné možné řešení, protože kapitálová přiměřenost banky poklesla pod jednu třetinu stanoveného limitu (8 %), tj. pod 2,67 %, takže centrální banka byla ze zákona nucena zahájit řízení o povolení působit jako banka. Toto ří

zení by nejspíše vedlo ke konkurzu, tedy k dalšímu zhoršení aktiv IPB, k problémům Fondu pojištění vkladů, jež by neměl dostatek prostředků na výplatu všech pojištěných vkladů (řádově 140 mld. Kč), a k neuspokojení většiny věřitelů banky, jejichž pohledávky nejsou pojištěny.

Nemožný návrat

Z daných faktů vyplývá, že rozklad nemá příliš nadějí na úspěch. Přesto se vtírá otázka, co by se stalo, pokud by nucená správa byla zavedena neoprávněně a pokud by rozkladová komise zjistila, že prodej podniku IPB byl ne

správný? Jednoduchá odpověď říká, že by bylo nutno vrátit věci do výchozího stavu. Jenže to by vzhledem k řadě operací, které se po rozkladu uskutečnily, bylo obtížné. Podnik IPB je dnes zkrátka jiný, než jaký byl při prodeji.

V úvahu samozřejmě přichází i odpovědnost státu, respektive centrální banky za škodu. Jenže velikost škody, kterou akcionáři utrpěli, by se vyčíslovala obtížně, zvláště pak eventuální ušlý zisk. Není ani zřejmé, za jak dlouhou dobu by bylo možné ušlý zisk vypočítat. I kdyby totiž d

ošlo k vrácení toho, co dnes tvoří podnik IPB, nešlo by jen tak vypočítat ztracený zisk z aktiv. Zkrátka a dobře postupy i odpovědnost centrální banky, nuceného správce i státu by bylo zapotřebí podrobněji upravit, a to bez ohledu na to, že v případě IPB je třeba řešit aktuálnější otázky.

Porušeno téměř vše

Jak se totiž daří rozplétat bankovní obchody tohoto ústavu, vycházejí najevo neuvěřitelné věci. Vyplývá z nich, že řada představitelů banky nepostupovala v souladu se zákonem o bankách, pravidly obezřetného bankovní-ho podnikání, která vyplývají z jednotlivých opatření České národní banky. Porušovány byly i předpisy proti praní špinavých peněz apod. Je proto nutné zvážit trestní i občanskou odpovědnost jednotlivých osob.

K největším dlužníkům IPB patřily podniky, v nichž banka měla přímo nebo prostřednictvím dceřiných společností majetkovou účast, případně jiný vliv. Kontrola bankovního dohledu centrální banky, která probíhala od srpna do listopadu minulého roku, se přitom omezila pouze na 186 úvěrových

případů. I tak zpráva konstatuje, že údaje, které IPB pravidelně předkládala centrální bance, byly zkreslené a neodpovídaly skutečné situaci. IPB třeba používala jako kvalitní zajištění odhady zástav nemovitých i movitých věcí, které byly učiněny kolem poloviny 90. let, ačkoliv měla k dispozici nové odhady na nižší částky.

Původní odhady potom banka vydávala za kvalitní zajištění, o které mohla snížit celkovou sumu úvěrů, k nimž je třeba tvořit opravné položky. Jako kvalitní zajištění banka rovněž akceptovala instrumenty, jejichž reálná hodnota byla nebo se blížila nule. Jednalo se třeba o záruky nebo vlastní směnky či akcie klientů ve špatné finanční situaci. Někteří klienti dokonce byli v konkurzu. Z uvedeného vzorku mohlo být podle zprávy bankovního dohle

du jako standardní klasifikováno pouze 10 % pohledávek. Zbylé je nutno označit za klasifikované, přičemž pohledávky v objemu 24,6 mld. Kč (41 % kontrolovaného vzorku) měly být označeny jako ztrátové.

Opravné položky v rámci kontrolovaného vzorku ovšem chybí i u operací souvisejících s restrukturalizací (typu převodů do dceřiných společností nebo různých fondů založených v zahraničí), a to ve výši 11,8 mld. Kč, u operací restrukturalizujících cenné papíry (4,6 mld. Kč), podrozvahových položek (1

,6 mld. Kč). Z kontroly bankovního dohledu vyplynulo, že informační systémy banky nepodporují dostatečně oblast řízení rizika a že její vnitřní kontrolní systém není funkční vzhledem k rozsahu činnosti a podstupovaným rizikům. ČNB podala podnět k trestnímu stíhání bývalého vedení IPB Službě pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti již v květnu. Podle policejní mluvčí Ivany Zelenákové se tento podnět stále prověřuje.

Zdroj: Ekonom 30/2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka