Každý devátý nezaměstnaný v Česku má zdravotní postižení

Podniky a instituce s více než 25 zaměstnanci by měly mít čtyři procenta pracovníků s postižením. Pokud handicapované nepřijmou, mohou mít takzvané náhradní plnění - mohou tedy odebrat zboží a služby, které poskytují firmy s více než polovinou postižených zaměstnanců. Když nesplní ani to, zaplatí sankci státnímu rozpočtu.

"Firmy mají zájem o zaměstnance s handicapem, víc se jim otevírají. Náhradní plnění za pár let skončí. Vykoupit se jím je možné už jen v Česku, na Slovensku a ve Španělsku. Vidíme posun v přístupu," uvedla na dnešní tiskové konferenci ředitelka fondu Hana Potměšilová.

Podle pololetní zprávy úřadu práce tvoří lidé s handicapem 11 procent nezaměstnaných. Proti loňsku se podíl nezměnil, ve srovnání s předchozími lety je ale nižší. Před šesti lety lidé s postižením představovali téměř pětinu osob bez místa. I v době konjunktury hledali uplatnění mnohem hůř než zdraví pracovníci.

Podle mluvčí úřadu práce Kateřiny Beránkové firmy mohou na chráněná pracovní místa dostat příspěvky. "Ke konci srpna úřad práce finančně podpořil 1656 osob se zdravotním postižením, z toho jich 57 vykonává samostatně výdělečnou činnost," upřesnila. Podle ní podpora směřovala nejčastěji na místa v administrativě, řemeslnické pozice, posty v úklidových a masérských službách či při ostraze objektů.

Podle Potměšilové by příkladem v zaměstnávání handicapovaných měl jít stát. Ten ale v ministerstvech a úřadech povinné procento lidí s postižením nezaměstnává, jednotlivé resorty podle nedávných zjištění Národní rady osob se zdravotním postižením obvykle odvádějí sankci do rozpočtu.

Zaměstnávání postižených chce fond podpořit svou kampaní Srdcerváči, jejíž další kolo zahájí 9. září. Dárci si budou moci v katalogu za svůj příspěvek pořídit nejen cenné předměty, ale i zážitky. V nabídce je třeba den ve Sněmovně s místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Výtěžek podpoří nová místa.