Rosněfť těží více ropy než Irák nebo Írán. V důsledku sankcí však má omezený přístup k financím na západních trzích. Do konce roku přitom musí splatit dlužnou částku 440 miliard rublů a příští rok dalších 626 miliard.
Agentura Reuters v srpnu s odvoláním na vládní zdroj uvedla, že Rosněfť požádala státní fond, aby koupil její dluhopisy za 1,5 bilionu rublů. Podnik chtěl z jejich prodeje splácet dluhy a financovat nové projekty.
Rosněfť se nyní obrátil na jeden ze dvou ruských státních fondů, které tvoří příjmy z prodeje ropy. Ve fondu, na nějž se Rosněfť obrací, je v současnosti zhruba 83 miliard dolarů. Jeho hlavní funkcí je podpořit financování penzijního systému. Peníze z něj ale již šly na podporu dalších podniků zasažených sankcemi, jako je plynárenský gigant Novatek nebo finanční dům VTB.
Siluanov nesdělil, zda jeho resort nebo jiný vládní orgán žádost Rosněfti schválil. Novatek již dříve požádal ministerstvo hospodářství až o 150 miliard RUB na podporu projektu na sibiřském poloostrově Jamal.
Elektromobilistům nastávají krušné časy. Elektromobily v mrazu ztrácejí až 40 % dojezdu a nabíjí se velmi pomalu
Test Seat Ateca: Zlaté staré časy aneb jistota v rozbouřených vodách a za dobrou cenu
Šidit, svařovat totálky, kitovat a stáčet tachometry aneb v kůži polského autobazaru. Vyzkoušet pochybné praktiky si teď může každý
Řidiči, držte si klobouky. V nadcházejícím roce se změní řada věcí. Víme, které to budou
Až budete stát v koloně na D1, můžete slavit. Dálniční propojení Prahy a Bratislavy se otevřelo před 45 lety
