Mládek požaduje maximálně dvojnásobné zvýšení těžebních poplatků

\"Abychom mohli vyloučit riziko ztráty pracovních míst a další negativní dopady, nemělo by navýšení v roce 2015 překročit dvojnásobek dnešní hodnoty,\" uvedl Mládek. O dalším navyšování je možné jednat napřesrok, poplatky by totiž podle něj měly růst postupně, a nikoliv skokově. Zároveň poukázal na to, že se dosud vláda neshodla na energetické koncepci a surovinové politice státu.

S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo letos v dubnu ministerstvo financí. To tehdy současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si slibovalo zvýšení příjmu státu o více než 3,6 miliardy korun. Například u hnědého uhlí počítal původní návrh s nárůstem poplatků na desetinásobek, u ostatních komodit pak se zdvojnásobením procentních sazeb úhrady s respektováním desetiprocentního stropu.

I Mládek v polovině října předpokládal výraznější navýšení poplatků, které by do rozpočtu přineslo zhruba miliardu korun. \"Tato dodatečná jedna miliarda by generovala zvýšení poplatku za těžbu hnědého uhlí na 4,5násobek,\" uvedl tehdy. Hnědouhelné společnosti však i tuto výši označují \"obtížně stravitelnou\".

Návrh na zvýšení těžebních poplatků obsahuje novela horního zákona, kterou v současnosti připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu na základě dohody stran vládní koalice. \"Chtěl bych zdůraznit, že to není iniciativa mého ministerstva,\" uvedl v říjnu Mládek. Podle něj se poplatky nezvýšily od roku 1992, určité navýšení si proto dokáže představit.

Novela by také měla upravit, komu peníze vybrané z poplatků z těžby půjdou. V současné době jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle ministerstva průmyslu má nová úprava ponechat obcím zhruba stejný \"balík\" peněz. Peníze, které se vyberou navíc, mají jít do státního rozpočtu. V loňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.