Pět případů, kdy OSVČ nemusí platit minimální zálohu na zdravotním pojištění

15.12.2014 | Petr Gola, Finance.cz
DANĚ


Všechny OSVČ na hlavní činnost musí platit alespoň minimální měsíční zálohu. Pro rok 2015 je to částka 1 797 Kč. OSVČ na vedlejší činnost však nikoliv. Například zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností měsíční zálohy vůbec neplatí a zdravotní pojištění doplatí jednorázově.

Neplacení alespoň minimální měsíční zálohy na zdravotním pojištění se vztahuje při splnění zákonných podmínek pouze na OSVČ na vedlejší činnost. Na hlavní činnost musí být vždy placeny měsíční zálohy na zdravotním pojištění dle dosaženého zisku v minulém období, přičemž vždy musí být placena alespoň minimální měsíční záloha. Při vedlejší činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění se platí ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. U vedlejší činnosti se může platit zdravotní pojištění za celý rok např. pouze z 10 000 Kč.

1) Podnikání při zaměstnání

Mnozí zaměstnanci si přivydělávají vlastní samostatnou výdělečnou činností. Pro účely placení zdravotního pojištění je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmu. Hlavní činností je zaměstnání. Zaměstnanci odvádí již zdravotní pojištění měsíčně ze své hrubé mzdy. Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností, tak nemusí platit měsíční zálohy. Zdravotní pojištění doplatí jednorázově při odevzdání "Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý rok". Zálohy na zdravotním pojištění se neplatí v prvním ani v dalších letech samostatné výdělečné činnosti.

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Novák vykonával po celý rok 2014 vlastní samostatnou výdělečnou činnost. Roční příjem činí 122 466 Kč a výdaje 82 466 Kč. Pan Novák vede daňovou evidenci. Během roku 2014 neplatil pan Novák zálohy na zdravotním pojištění. Při odevzdání "Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2014" doplatí pan Novák své zdravotní pojišťovně jednorázově zdravotní pojištění ve výši 2 700 Kč (122 466 Kč - 82 466 Kč) x 50 % x 13,5 %). Ani během roku 2015 nebude zaměstnanec Novák platit měsíční zálohy na zdravotním pojištění.

2) Penzisté OSVČ

I ve starobním důchodu (řádném nebo předčasném) nebo invalidním důchodu (prvního, druhého i třetího stupně) je možné vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Předčasní důchodci jsou však limitováni výši příjmu, aby neztratili nárok na předčasný důchod. Za důchodce platí zdravotní pojištění stát. Pro účely placení zdravotního pojištění je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší činnost. V prvním roce samostatné výdělečné činnosti v důchodu se zálohy na zdravotním pojištění neplatí. V následujících letech však ano. Výše zálohy v dalších letech závisí na dosaženém zisku. Nemusí být dodržena minimální měsíční záloha.

Praktický příklad

Penzista Kučera začal od června 2014 vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Během roku 2014 neplatil zálohy na zdravotním pojištění. Roční příjem je 134 000 Kč. Pan Kučera uplatňuje výdaje 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost). Roční výdaje jsou tedy 80 400 Kč (60 % z 134 000 Kč). Daňový základ je 53 600 Kč (134 000 Kč - 80 400 Kč). Vyměřovací základ pro placení zdravotního pojištění je 26 800 Kč (53 600 Kč x 50 %). Zdravotní pojištění za rok 2014 je 3 618 Kč (26 800 Kč x 13,5 %). Pan Kučera odevzdá "Přehled o příjmech a výdajích za rok 2014" na své zdravotní pojišťovně v březnu 2015. Do 8. dubna bude muset zaplatit pan Kučera poprvé novou měsíční zálohu ve výši 302 Kč (3 618 Kč: 12 měsíců, zaokrouhleno na Kč nahoru), kterou bude platit po celý zbytek roku 2015.

3) Žena na rodičovské dovolené

Některé maminky si chtějí na rodičovské dovolené přivydělat. Vlastní samostatná výdělečná činnost je oblíbená. Důvodem je nízké zdanění. Do limitu se neplatí sociální pojištění. Za celý rok 2014 je limitem hrubý zisk (tedy příjem - výdaj) do 62 261 Kč. Do ročního hrubého zisku 165 600 Kč se z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka neplatí ani daň z příjmu fyzických osob. Zdravotní pojištění se platí ze skutečného zisku. Většina maminek si samostatnou výdělečnou činností přivydělá "pouze" několik desítek tisíc korun, poněvadž mají na svoji činnost jenom pár hodin denně a mnohdy nepravidelně. V prvním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti se zálohy na zdravotním pojištění neplatí a v dalších letech závisí výše zálohy na skutečném hrubém zisku a nemusí se platit minimální zálohy.

4) Studenti

Rovněž za studenty do 26 let platí zdravotní pojištění stát. Pro účely placení zdravotního pojištění je tedy samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů. Rovněž studenti neplatí v prvním roce zahájení samostatné výdělečné činnosti zálohy na zdravotním pojištění. V dalších letech však již ano. Opět platí, že měsíční záloha může být klidně pouze 300 Kč. Nižší zálohy na zdravotním pojištění je možné jednorázově předplatit.

5) Samostatně výdělečně činný předdůchodce

Předdůchod nevyplácí stát. Předdůchodci čerpají vlastní naspořené peníze z doplňkového penzijního spoření. I v předdůchodu je možné vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Jednou z hlavních výhod předdůchodu je, že rovněž za předdůchodce platí zdravotní pojištění stát. Vlastní samostatná výdělečná činnost je pro účely placení zdravotního pojištění považována za vedlejší příjem. Zdravotní pojištění se tedy vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu (poloviny daňového základu) a v prvním roce se neplatí zálohy na zdravotním pojištění. Pro účely placení sociálního pojištění je však samostatná výdělečná činnost v předdůchodu považována za hlavní činnost a měsíční zálohy na sociálním pojištění je nutné platit.