Průměrná inflace loni podle odhadů klesla na 0,4 procenta

Dnes přitom již Eurostat oznámil, že spotřebitelské ceny v zemích platících eurem v prosinci meziročně poklesly o 0,2 procenta. Eurozóna se tak poprvé od roku 2009 dostala do deflace. Na vývoji má podle Eurostatu největší podíl pokles cen energií.

Pomalejší růst cenové hladiny je dán podle hlavního ekonoma firmy Roklen Lukáše Kovandy několika deflačními činiteli. \"K těm nejvýznamnějším loni patřil pokles cen ropy na světových trzích, dobrá úroda, dopad sankcí souvisejících s rusko-ukrajinským konfliktem a hospodářský útlum v eurozóně,\" uvedl.

Analytik Home Credit Michla Kozub považuje za jednu z hlavních příčin nízké inflace rovněž cenu ropy, která na světových trzích totiž padá, a s tím i postupně klesají i ceny u benzinových pump. Nafta je podle něj meziročně o téměř čtyři koruny levnější. \"Zatím se sice výrazně neprojevuje v poklesu cen dalších služeb, jako je doprava. Přesto je takový pokles cen velkým zásahem do celkové inflace. Ani okolní státy a celá EU si s inflací neví příliš rady, a pro rok 2015 hrozí deflace,\" uvedl.

Inflace přitom bude v letošním roce podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka nejspíše nižší než loni a po většinu roku se bude pohybovat jen těsně nad nulou. \"Za určitých okolností (deflace v eurozóně, obavy ze stability eurozóny, další pokles cen ropy, výraznější negativní dopady ruské recese) může vývoj cen v ČR sklouznout do deflace. Ostatně produkční ceny v průmyslu a zemědělství jsou v deflaci a pokles je poměrně výrazný,\" uvedl.

Předloni v listopadu přitom Česká národní banka zahájila devizové intervence s cílem zabránit deflaci. Podle analytiků cíl centrální bankéři splnili, ale právě horší vývoj v eurozóně vedl k nižšímu než očekávanému růstu cen. I guvernér ČNB Miroslav Singer v polovině prosince upozornil, že v současnosti tlaky na pokles cen přicházejí ze zahraničí.