Dohodu o Řecku ztěžuje nedostatek důvěry, míní slovenský ministr

Jednání ministrů financí zemí platících eurem, tedy takzvané Euroskupiny, v pondělí zkrachovalo, když řecký ministr financí Janis Varufakis odmítl připravené závěry předpokládající žádost Atén o půlroční prodloužení nynějšího záchranného programu a jejich závazek pokračovat v reformách. Nová řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase byla ale zvolena na základě slibu v zemi nepopulární program odmítnout.

Eurokomisař pro euro Valdis Dombrovskis dnes odmítl spekulovat, jaké budou další kroky ve chvíli, kdy Řecko o prodloužení programu nepožádá, či kdy se i přes tuto žádost nepodaří dosáhnout dohody. Zopakoval také názor ostatních členů eurozóny, že všechny země musejí plnit své závazky.

Varufakis v pondělí večer hovořil o své ochotě souhlasit s čtyřměsíčním prodloužením smlouvy o půjčce spojené se slibem své země, že po tyto čtyři měsíce pozdrží ty body svého programu, které by mohly být vnímány jako sporné. Odmítl prohlášení zástupců eurozóny, že stávající program umožňuje \"pružnost\", tedy případnou výměnu jednoho opatření, které se Aténám nelíbí, za jiné, ovšem se stejným rozpočtovým dopadem. Podle Varufakise nemá Řecko zájem na \"kosmetických změnách\", když odmítá celý koncept záchranného programu.

Evropští věřitelé Řecka ale pokládají technické prodloužení programu za jediný možný právní základ dalšího postupu. Šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem dal Aténám na žádost čas do pátku. Bez dohody o prodloužení, kterou ale musejí schválit parlamenty některých zemí eurozóny, skončí stávající program na konci února. Výrazně by se tak zvýšila hrozba státního bankrotu Řecka a odchodu země z eurozóny. Jen o několik týdnů později pak Řecko musí splatit část svého dluhu.

Podle Schäubleho z Německa, ale i dalších ministrů by prodloužení programu mělo smysl jen ve chvíli, kdy jej Řecko bude skutečně ochotné plnit.