Kdy je pro důchod lepší minimální mzda než miliónový příjem?

18.03.2015 | , Finance.cz
DANĚ


Do výpočtu důchodu v roce 2015 vstupují příjmy za posledních 29 let, kdy bylo z příjmu odvedeno důchodové pojištění. S ohledem na výši státního důchodu na tom může být lépe zaměstnanec pracující za minimální mzdu oproti občanovi s miliónovým příjmem. Vše si ukážeme na praktickém příkladu.

Osobní vyměřovací základ je jedním ze dvou základních vstupních údajů pro výpočet státního důchodu. Při výpočtu státního důchodu v roce 2015 vypočítáme osobní vyměřovací základ z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2014. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň.

Výpočet osobního vyměřovacího základu

Roční příjem se vždy násobí koeficientem zohledňujícím inflaci na současnou úroveň. Následně se sečtou všechny přepočtené vyměřovací základy za roky 1986 až 2014. Poté se zjednodušeně součet vyměřovacích základů za všechny roky přepočte na měsíční hodnotu, čímž se dostane osobní vyměřovací základ. Osobním vyměřovacím základem tak je průměrná měsíční mzda v současné hodnotě. Výše osobního vyměřovacího základu v roce 2015 závisí na příjmech za 29 let, proto několik příjmově lepších nebo několik příjmové horších let ovlivní konečnou výši státního důchodu méně, než by se na první pohled mohlo zdát.

Neplacení pojistného z příjmu

Do výpočtu důchodu vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění. Například z příjmů z pronájmu, z dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně, z prodeje nemovitosti nebo movitých věcí se neplatí sociální (důchodové) pojištění. I když je příjem nepodléhající sociálnímu pojištění vysoký, tak nemá na výši důchodu vliv. Příjmy, ze kterých není placeno sociální pojištění, neovlivňují výši státního důchod. Někteří lidé mají v produktivním životě nadstandardní příjmy a výsledný státní důchod nižší než by čekali.

Praktický příklad 1)

Pan Novák pracoval po celý rok 2014 na hlavní pracovní poměr za minimální mzdu ve výši 8 500 Kč. Od roku 2015 je minimální měsíční mzda 9 200 Kč. Jak vysoký bude mít pan Novák vyměřovací základ za rok 2014? Koeficient pro rok 2014 při výpočtu důchodu v roce 2015 je 1,00.

Text

Částka

Měsíční hrubá mzda

8 500 Kč

Hrubá mzda za rok 2014

102 000 Kč

(8 500 x 12)

Vyměřovací základ za rok 2014

pro důchodové účely

102 000 Kč

vlastní výpočet autora

Praktický příklad 2)

Pan Černý měl za rok 2014 příjem z pronájmu ve výši 480 000 Kč, výdaje s pronájmem jsou téměř nulové, tak uplatní při výpočtu daňové povinnosti pan Černý výdaje 30% výdajovým paušálem. Pan Černý prodal v roce 2014 pozemek za 780 000 Kč. Po celý rok 2014 vykonával pan Černý samostatnou výdělečnou činnost. Příjem za rok 2014 měl ve výši 240 000 Kč. Skutečné výdaje měl téměř nulové, proto uplatnil výdaje 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost). Dále si pan Černý během roku 2014 přivydělal formou práce na dohodu o provedení práce celkem 80 000 Kč. Vždy byla měsíční odměna do 10 000 Kč. Jak vysoký vyměřovací základ za rok 2014 bude pan Černý mít?

Text

Částka

Příjem z pronájmu

480 000 Kč

Příjem z prodeje pozemku

780 000 Kč

Příjem ze samostatné výdělečné činnosti

240 000 Kč

Odměny z dohody o provedení práce

80 000 Kč

Celkové příjmy za rok 2014

1 580 000 Kč

(480 000 + 780 000 + 240 000 + 80 000)

vlastní výpočet autora

Celkové příjmy pana Černého za rok 2014 jsou sice 1 580 000 Kč, ale do vyměřovacího základu pro výpočet důchodu vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Sociální pojištění pan Černý přitom zaplatil pouze ze samostatné výdělečné činnosti.

Text

Částka

Příjem za rok 2014

240 000 Kč

Výdaje za rok 2014

144 000 Kč

(240 000 x 60 %)

Hrubý zisk za rok 2014

96 000 Kč

(240 000 - 144 000)

Skutečný vyměřovací základ

48 000 Kč

(96 000 Kč x 50 %)

Minimální vyměřovací základ

77 832 Kč

Zaplacené sociální pojištění za rok 2014

22 727 Kč

(77 832 x 29,2 %)

Vyměřovací základ

pro důchodové účely za rok 2014

77 832 Kč

(odpovídá hrubé měsíční mzdě 6 486 Kč)

vlastní výpočet autora

Skutečný vyměřovací základ (polovinu daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti) má pan Černý nižší než minimální vyměřovací základ, proto zaplatí za rok 2014 sociální pojištění ze samostatné výdělečné činnosti z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ za rok 2014 činí při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2014 částku 77 832 Kč. Právě tato částka se bude následně panu Černému hodnotit při výpočtu důchodu za rok 2014. Přestože má pan Černý roční příjem 15,5krát vyšší než pan Novák, tak pro důchodové účely má pan Novák vyšší vyměřovací základ za rok 2014 o 24 168 Kč (102 000 Kč - 77 832 Kč).



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.