Moravcová: Spor o nezaplacenou fakturu můžeme rozhodnout za tři až šest měsíců

24.03.2015 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Délka soudních řízení je v naší republice tristní. Soudní spor o neuhrazenou pohledávku se může protahovat i na roky. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky jakožto rozhodčí soud zřízen zákonem nabízí alternativu k rychlejšímu a efektivnějšímu rozhodnutí sporu, a to zejména pro podnikatele.

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky bude tématem dnešního rozhovoru s JUDr. Marií Moravcovou, tajemnicí tohoto rozhodčího soudu. Jaký je rozdíl mezi klasickým soudním a rozhodčím řízení a jaké náklady jsou spojené s projednáním sporu, se dozvíte v rozhovoru.

Vážená paní doktorko, jste tajemnicí Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Můžete podnikatelům představit tento rozhodčí soud?

Rozhodčí řízení má v České republice dlouhou tradici a náš Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který byl založen v roce 1949, patří mezi historicky nejstarší světové arbitrážní instituce.

Existuje ještě jiný rozhodčí soud v naší republice, který byl zřízen přímo zákonem?

V České republice existují ještě dva stálé rozhodčí soudy zřízené zákonem, omezující se však na komoditní obchody, a to Burzovní rozhodčí soud a Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno.

Cílem Vašeho rozhodčího soudu je tedy řešení obchodních sporů mezi podnikateli?

Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR může rozhodovat jakékoliv majetkové spory s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů. Podmínkou pro rozhodování před naším Rozhodčím soudem je rozhodčí smlouva (doložka), zakotvená ve smlouvě s tím, že zákon o rozhodčím řízení uvádí, že rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír.

Jaký je rozdíl mezi klasickým soudním řízením a rozhodčím řízením?

Výhodou řešení případných sporů v rozhodčím řízení u našeho soudu oproti řízení před obecnými soudy je

  1. neomezená věcná a místní příslušnost – v praxi to znamená, že fyzická osoba žijící v ČR může žalovat u našeho Rozhodčího soudu firmu, která sídlí na Slovensku a nemusí řešit, zda žaloba byla podána u správné instituce;
  2. právo vybrat si odborníka na problematiku, o které se rozhoduje; rozhodce nepřiděluje počítač a strana se může svobodně rozhodnout, že např. obchodování s akciemi bude řešit autor publikace o obchodních společnostech či směnečném právu;
  3. informace o kvalifikaci a odbornosti rozhodců lze zjistit dotazem na tajemníka Rozhodčího soudu;
  4. možnost konání rozhodčího řízení mimo sídlo Rozhodčího soudu – kromě nasmlouvaných kontaktních míst hospodářských či agrárních komor jsou to právě sudiště v Plzni, Brně, Hradci Králové či Ostravě;
  5. neveřejnost a vykonatelnost rozhodčího nálezu ve více než 145 státech světa; Newyorská úmluva patří mezi nejzdařilejší mezinárodní smlouvy;
  6. efektivita, ekonomická dostupnost a rychlost.

Právě dvě poslední výhody úzce souvisí s textem rozhodčí doložky – jeden rozhodce jmenovaný předsedou rozhodčího soudu najde uplatnění ve sporech s nižší hodnotou sporu – většinou do 500.000, - Kč. V rozhodčí doložce se mj. stanoví počet rozhodců, lhůta, do kdy má být rozhodčí nález vydán, zda se bude konat ústní jednání, zda rozhodčí nález musí být odůvodněn apod.

Výhodou rozhodčího řízení vedeného před naším Rozhodčím soudem je předvídatelnost procesních postupů a rozhodování, neboť stálý rozhodčí soud je oprávněn zveřejňovat svůj Statut a Řád v Obchodním věstníku. Délka rozhodčího řízení je odvislá jednak od textace rozhodčí doložky (1 nebo 3 rozhodci, konání či nekonání ústního jednání) a také od merita sporu. Delší dobu potrvá řízení, kde je zapotřebí rozhodovat na podkladě znaleckého posudku, jinak rozhodování ve sporech o nezaplacené faktury se může končit ve třech, max. šesti měsících.

Rozhodnutí rozhodčího soudu je tedy konečné a není možné odvolání?

Rozhodčí řízení má výhodu v tom, že je jednoinstanční a po nabytí právní moci je rozhodnutí vykonatelné. Nicméně je možné do rozhodčí doložky začlenit i text o přezkumu rozhodčího nálezu, který je upraven zákonem o rozhodčím řízení a také řádem našeho Rozhodčího soudu. Ztrácí se tím výhoda rychlé vykonatelnosti práva, ale obchodní partneři se nemusí obávat toho, že rozhodnutí rozhodčího soudu je nezvratitelné. Jen pro informaci – samozřejmě je možné podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu u obecného soudu z důvodů stanovených zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů v platném znění.

Jaké množství sporů řešíte?

Počet sporů se pohybuje kolem 2.000, z toho přes 150 s mezinárodním prvkem. Na většině těchto zahraničních sporů se podílí subjekty z Polska, Slovenska a Ukrajiny, ale rozhodujeme i spory se společnostmi z Itálie, Holandska a Kolumbie. Zvláštní skupinu tvoří spory vedené v online řízení a spory o doménová jména či úhradové spory ve zdravotnictví (více informací naleznete na našich webových stránkách www.soud.cz).

Mohla byste podnikatelům taktéž specifikovat náklady spojené s projednáním jejich sporu u rozhodčího soudu?

Poplatek činí 4 % z hodnoty sporu, min. 10.000, - Kč. U sporů, které nejsou tuzemskými, činí poplatek u sporu s hodnotou do 100.000, - Kč - 10.000, - Kč na poplatku a 5.000, - Kč na paušálu na správní náklady. Rozhoduje-li spor jediný rozhodce, sníží se poplatek o 20 %, v řízení bez ústního jednání se poplatek snižuje o 10 % a je-li rozhodčí nález vydán bez odůvodnění, opět se snižuje poplatek o 10 %. Ale při kumulaci všech těchto důvodů je maximální snížení 20 %. Paušál se snižuje o 10 % v případě, že se spor rozhoduje ve zjednodušeném řízení, tj. bez ústního jednání. Nejnižší hranicí je minimální poplatek (tj. 10.000, - Kč nebo 15.000 , - Kč).

Přejete si podnikatelům sdělit něco závěrem?

Podnikatelé by měli využívat rozhodčího řízení před naším stálým Rozhodčím soudem, pokud mají zájem na rychlém a spravedlivém vyřešení sporu. Nikde jinde nemají takovou možnost volby procesního postupu při výběru toho, kdo bude spor rozhodovat, kde řízení proběhne a jakým režimem se bude řídit.

Závěrem doporučuji, aby podnikatelé rozhodčí doložky začleňovali do svých kontraktů a v případě potřeby specifické úpravy tyto s námi konzultovali. Informativní znění smluv dle nového občanského zákoníku je ke stažení na našich webových stránkách www.soud.cz.


Děkujeme za rozhovor,
Zbyněk Drobiš, Finance.cz

Autor článku

Zbyněk Drobiš  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU