Tsipras považuje za nemožné splácet dluhy bez finanční injekce

V dopise z 15. března, jehož kopii si redaktoři FT mohli prohlédnout, Tsipras varoval Merkelovou, že Atény nebudou moci plnit svoje dluhové závazky už v příštích několika týdnech, pokud Evropská unie neposkytne další krátkodobou finanční pomoc Řecku. Evropská komise údajně předpokládá, že Atény nyní mají dostatek hotovosti pouze na dva týdny.

\"Vzhledem k tomu, že Řecko nemá přístup na finanční trhy, a s ohledem na očekávanou kulminaci termínů splatnosti našich dluhů na jaře a v létě je jasné, že zvláštní omezení ECB (Evropské centrální banky) v kombinaci se zpožděním plateb by znemožnilo kterékoli vládě zajistit obsluhu dluhů,\" napsal Tsipras. Dopis dostala německá kancléřka těsně před tím, než řeckého premiéra pozvala do Berlína.

Mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis potvrdil obsah dopisu i jiným médiím. \"To není hrozba, ale realita,\" řekl soukromé řecké televizní stanici Mega. Mluvčí zároveň sdělil, že podobný dopis poslal Tsipras také francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandeovi a předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi.

\"Dopis neuvádí ani víc, ani míň, než to, co říkáme od minulého týdne: že máme jen málo hotovosti a že je zapotřebí politické iniciativy,\" řekl mluvčí.

Podle něj dopis vedl k uspořádání setkání Tsiprase v Bruselu na okraj summitu EU s Merkelovou, Hollandem, Junckerem a také šéfem euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Jeroenem Dijsselbloemem, předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a šéfem ECB Mariem Draghim. Po schůzce Tsipras přislíbil, že Atény v krátké době předloží seznam konkrétních reformních záměrů.

Tsipras se s Merkelovou opět setká dnes odpoledne v Berlíně.

Eurozóna koncem února souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Ta peníze potřebuje k tomu, aby odvrátila platební neschopnost země.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Výměnou za úvěrovou podporu ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.