AFP: Řecko předkládá opatření, která postrádají reformy

29.04.2015 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Atény 29. dubna (ČTK) - Řecko připravilo soubor opatření, která mají mezinárodní věřitele přesvědčit o ochotě Atén pokračovat v reformách a přimět je, aby uvolnili část ze 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) v rámci prodlouženého druhého záchranného programu pro tuto zemi. Podle agentury AFP ale těmto opatřením opět chybějí zásadní změny, které požaduje eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF). Agentura Reuters k tomu uvedla, že věřitelé očekávají stěžejní ústupek alespoň v jednom z tří hlavních bodů - v důchodech, na pracovním trhu nebo v oblasti daní.

Opatření, která mají v dohledné době projít hlasováním v řeckém parlamentu, mají podle řeckého deníku Kathimerini zajistit 1,3 miliardy eur (35,7 miliardy Kč). Zahrnují vyšší daňové zatížení bohatých a luxusního zboží, prodej televizních licencí, lepší výběr DPH či efektivnější boj proti pašování zboží, případně zavedení poplatku z ubytování v hotelech. Podle tohoto pravicového listu jde ale stále jen o bezbolestné \"látání děr\".

Věřitelé ovšem podle unijního činitele citovaného agenturou Reuters chtějí, aby Atény podnikly opravdu zásadní politický krok, respektive učinily významnou oběť. \"Mohly by to být důchody, mohl by to být pracovní trh, ale budou muset zaplatit politickou cenu. Euroskupina chce vidět, že byla zaplacena politická cena,\" uvedl zdroj. Euroskupina zahrnuje ministry financí eurozóny, tedy hlavní zástupce věřitelů Řecka.

Překročení této \"nejzazší meze\" není ale podle Kathimerini na pořadu dne. Řecká strana tedy projevuje ohledně dalšího vývoje vyjednávání s eurozónou jen \"mírný optimismus\". Řečtí vyjednávači předkládají své návrhy zástupcům euroskupiny dnes a od zítřka by měly být na pracovní úrovni v takzvané bruselské skupině projednávány zhruba do soboty, aby v příštím týdnu již bylo jasno, zda věřitelé s řeckými návrhy souhlasí.

Atény teď usilují o to, aby ze zmíněných 7,2 miliardy eur obdržely pro začátek 1,9 miliardy eur - které Evropská centrální banka (ECB) vydělala na řeckých dluhopisech - ještě před dalším zasedáním euroskupiny, tedy před 11. květnem. Z této sumy chce pak 12. května splatit další část dluhu ve výši 700 milionů eur Mezinárodnímu měnovému fondu.

Řecký premiér Alexis Tsipras v pondělí vyjádřil naději, že bude dosaženo dohody s věřiteli do 9. května. Pokud by vláda na dokument nemohla přistoupit, nevylučuje Tsipras, že dohodu předloží občanům v rámci referenda.

Někteří ministři financí eurozóny po zasedání minulý týden v pátek poprvé připustili, že uvažují o náhradním plánu pro případ, že se Řecko nedokáže do konce června dohodnout s mezinárodními věřiteli na dalším financování. Podle listu The Wall Street Journal tak prolomili dosavadní tabu kolem možnosti odchodu Řecka z eurozóny.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o finanční pomoc. Výměnou za úvěrovou podporu ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To přispělo k prohloubení hospodářské recese, růstu nezaměstnanosti a ke zhoršení životní úrovně obyvatel.

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.