V deflaci se země eurozóny ocitly loni v prosinci, což se stalo podruhé v historii eura. Lednový meziroční pokles cen o 0,6 procenta byl nejhlubším cenovým propadem od července 2009, kdy ceny klesaly od června do října.
Hlavní vliv na vymanění cen z meziročního poklesu mělo jednoprocentní zdražení ve službách a zvýšení cen stejným tempem u potravin, alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Ceny energií byly naproti tomu meziročně stále nižší o 5,8 procenta. Index spotřebitelských cen bez zahrnutí energie byl ale meziročně vyšší o 0,7 procenta.
V dubnu byla meziroční inflace záporná ve 12 zemích EU, nejvíce v Řecku a na Kypru, kde ceny klesaly o 1,8-1,7 procenta. Nejvyšší inflaci měla Malta (1,4%) a Rakousko (0,9%).
Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou Evropská centrální banka (ECB) označuje za nebezpečnou zónu. ECB v zájmu návratu inflace k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty loni snížila úrokové sazby na rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Letos banka zahájila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky v podobě rozsáhlých nákupů státních dluhopisů.



Elektromobilistům nastávají krušné časy. Elektromobily v mrazu ztrácejí až 40 % dojezdu a nabíjí se velmi pomalu
Test Seat Ateca: Zlaté staré časy aneb jistota v rozbouřených vodách a za dobrou cenu
Šidit, svařovat totálky, kitovat a stáčet tachometry aneb v kůži polského autobazaru. Vyzkoušet pochybné praktiky si teď může každý
Řidiči, držte si klobouky. V nadcházejícím roce se změní řada věcí. Víme, které to budou
Až budete stát v koloně na D1, můžete slavit. Dálniční propojení Prahy a Bratislavy se otevřelo před 45 lety
