Úprava se týká zaměstnanců podniků, které by pro ně kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě neměli práci na plný úvazek. Po dobu výpadku by dostávali nejméně 70 procent mzdy. Zaměstnavatel by hradil 50 procent, stát zbývajících 20 procent. O každé žádosti o tuto podporu by rozhodovala vláda.
Návrh vychází z parametrů, které kabinet schválil v listopadu. Příspěvek od státu by mohly získat firmy, které by kvůli krizi či přírodní pohromě nemohly zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Maximálně by stát poskytl příspěvek 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora by se podnikům vyplácela nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.
Zaměstnavatel by k žádosti o příspěvek přikládal mimo jiné podrobný popis důvodů, počet pracovníků, výhled překonání krizové situace a dohodu s odbory o výši náhrady mzdy. V dohodě s úřadem práce by se musel zavázat, že zaměstnance nepropustí. Pokud firma dohodu poruší, nebude moci po tři roky dostat příspěvek na veřejně prospěšné práce, na takzvaná společensky účelná pracovní místa, na zapracování, na přechod na nový podnikatelský program ani na kurzarbeit.
Elektromobilistům nastávají krušné časy. Elektromobily v mrazu ztrácejí až 40 % dojezdu a nabíjí se velmi pomalu
Test Seat Ateca: Zlaté staré časy aneb jistota v rozbouřených vodách a za dobrou cenu
Šidit, svařovat totálky, kitovat a stáčet tachometry aneb v kůži polského autobazaru. Vyzkoušet pochybné praktiky si teď může každý
Řidiči, držte si klobouky. V nadcházejícím roce se změní řada věcí. Víme, které to budou
Až budete stát v koloně na D1, můžete slavit. Dálniční propojení Prahy a Bratislavy se otevřelo před 45 lety
