Která daň se platí vždy?

03.08.2015 | , Finance.cz
DANĚ


Zdravotní pojištění je povinnou daní, která musí být vždy placena. Pouze za státní pojištěnce odvádí zdravotní pojištění stát. Naproti tomu daň z příjmu fyzických osob neplatí i zaměstnanci s nízkými mzdami nebo živnostníci s nízkým ziskem. Co když se neplatí sociální pojištění?

Všichni občané s trvalým pobytem v Česku jsou zdravotně pojištěni u vybrané zdravotní pojišťovny. V současné době působí na trhu 7 zdravotních pojišťoven a vždy od 1. ledna nového roku je možné provést změnu zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny však nemohou pojistný vztah ukončit, ani velkým dlužníkům. Zdravotní pojištění je povinnou daní. Za všechny pojištěnce musí zdravotní pojišťovna každý měsíc obdržet platbu pojistného. Za zaměstnance platí zdravotní pojištění stát, OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) a OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů) si samy platí zdravotní pojištění a za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát.

Daň z příjmu nemusí platit ani zaměstnanci a OSVČ

Nepracující občané daň z příjmu fyzických osob neplatí. Daň z příjmu fyzických osob neplatí dokonce ani někteří zaměstnanci a živnostníci. Důvodem je uplatnění daňových slev a daňových odpočtů. Na základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč za rok mají nárok všichni zaměstnanci a živnostníci. Zaměstnanci uplatňují slevu na poplatníka měsíčně ve výši 2 070 Kč. Všichni zaměstnanci s hrubou mzdou do 10 290 Kč neplatí na dani z příjmu fyzických osob nic. Na dani z příjmu neplatí nic rovněž všechny OSVČ s ročním hrubým ziskem (příjem - výdaj) do 165 690 Kč. Při uplatnění dalších daňových slev (např. na manželku s vlastními příjmy do 68 tisíc Kč, na studenta), daňového zvýhodnění na děti a daňových odpočtů (např. odpočet úroků z úvěru na bydlení) může být hrubá mzda nebo hrubý zisk ještě výrazně vyšší a na dani z příjmu fyzických osob se neplatí nic.

Neplacení sociálního pojištění je důchodový problém

Pro přiznání státního důchodu musí žadatel o starobní důchod dosáhnout nejenom řádného důchodového věku, ale současně musí získat i potřebnou dobu pojištění. V roce 2015 je to 31 let. Nezískání potřebné doby pojištění je důvodem, proč nemůže být státní důchod přiznán. Do doby pojištění se počítají nejenom odpracované roky, ale i náhradní doby pojištění. Jako náhradní doby pojištění se hodnotí např. péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu nebo evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu. Za občany v evidenci na úřadu práce platí zdravotní pojištění vždy stát. Sociální pojištění stát za občany v evidenci na úřadu práce neplatí, ale v omezeném rozsahu se tato doba hodnotí pro důchodové účely jako náhradní doby pojištění. Jako náhradní doba pojištění se však hodnotí vždy doba, kdy je pobírána podpora v nezaměstnanosti a dále evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží v maximálním rozsahu tří let, přičemž doba tří let se zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Sociální (důchodové) pojištění se nemusí při evidenci na úřadu práce platit, ale protože se evidence na úřadu práce započítává pro důchod pouze omezeně, tak při delší evidenci na úřadu práce může být nutností účast na dobrovolném důchodovém pojištění.

Zdravotní pojištění při nízkém příjmu

Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek mohou mít měsíční mzdu nižší než minimální mzdu. Stejně tak zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti. Sociální (důchodové) pojištění se odvádí ze skutečné mzdy. Nízká mzda má tedy negativní vliv na výši státního důchodu nebo nemocenských dávek. Zdravotní pojišťovna však musí za každého zaměstnance obdržet minimálně 13,5 % z minimální mzdy, tedy 1 242 Kč. Doplatek do minima je přitom na straně zaměstnance. Zaměstnavatel odvádí na zdravotním pojištění vždy 9 %. Doplatek do minima se neprovádí pouze u státních pojištěnců (např. studentů, důchodců, žen na rodičovské dovolené).

Příjem z pronájmu nebo kapitálového majetku

Někteří lidé mají pouze pasivní příjmy z pronájmu nebo kapitálového majetku. Sociální pojištění platit nemusí, což má negativní vliv na výši důchodu. Zdravotní pojištění však platit musí. V registru své zdravotní pojišťovny jsou tito lidé vedeny jako OBZP s povinností měsíční platby na zdravotním pojištění ve výši 1 242 Kč. Obdobná situace je u občanů, kteří se neregistrovali na úřad práce nebo byli z úřadu práce sankčně vyřazeni. Sociální pojištění se opět platit nemusí, ale zdravotní pojištění ano, neboť jsou v informačním systému své zdravotní pojišťovny vedeni opět jako OBZP.

Závěrem

Vyhnout se placení zdravotního pojištění, na rozdíl od placení daně z příjmu fyzických osob nebo sociálního pojištění, nelze. Pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Státními pojištěnci jsou např. nezaopatřené děti, starobní důchodci i invalidní důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající mateřskou, osoby pečující o jedno dítě do 7 let nebo o dvě do 15 let, předdůchodci, občané v evidenci na úřadu práce.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.