Červencová inflace byla díky cenám potravin nižší, než čekala ČNB

Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v červenci meziročně zvýšily jen o 0,3 procenta. Inflace se tak stále nachází výrazně pod cílem ČNB, respektive pod dolní hranicí jeho tolerančního pásma.

Odchylka červencové inflace od prognózy ČNB je podle Holuba zcela dána vývojem cen potravin, který je v posledních měsících poměrně rozkolísaný. Zatímco v předchozích měsících tyto ceny překvapovaly vyšším než očekávaným růstem, v červenci naopak nečekaně poklesly, když se meziměsíčně i meziročně výrazně snížily ceny zeleniny.

Korigovaná inflace bez pohonných hmot setrvala v souladu s prognózou na 1,1 procenta meziročně. Na tento ukazatel jádrové inflace v poslední době působí několik protisměrných vlivů, které se v souhrnu kompenzují. Směrem nahoru je to růst domácí ekonomiky a mezd i oslabení koruny vůči dolaru, směrem dolů pak odeznění přímého efektu oslabeného kurzu koruny vůči euru a pokračující pokles zahraničních cen výrobců. Prognóza regulovaných cen a dopadů změn nepřímých daní na inflaci se naplnila a jen nepatrná odchylka od prognózy nastala i u cen pohonných hmot.

Zveřejněná data i nadále potvrzují nízkoinflační vývoj české ekonomiky v letošním roce, uvedl Holub. Podle prognózy ČNB publikované koncem minulého týdne celková i měnověpolitická inflace do začátku příštího roku vzrostou. Poté však dočasně zvolní, a na horizontu měnové politiky se tak budou nadále pohybovat pod dvouprocentním cílem, v jehož blízkosti se budou nacházet až v roce 2017.

Dosavadní pokles výrobních cen v eurozóně v kombinaci s propadem světových cen energetických komodit a nedávným posílením kurzu koruny vůči euru budou i nadále znatelně snižovat náklady plynoucí z dovozních cen. Uvedené posílení kurzu je z tohoto pohledu nepříznivým faktorem oddalujícím dosažení inflačního cíle, upozornil Holub.

Protiinflační působení dovozních cen tak odezní až v polovině roku 2016 v návaznosti na předpokládaný návrat cen energetických komodit i cen průmyslových výrobců v eurozóně k meziročnímu růstu. V domácí ekonomice se budou náklady dále zvyšovat zejména vlivem zrychlující dynamiky mezd při pokračujícím růstu ekonomické aktivity, dodal Holub.