Fed čeká těžké dilema, zda po téměř deseti letech zvýšit sazby

Fed v minulosti již vícekrát uvedl, že při rozhodování, zda úroky zvýšit, bude vycházet hlavně ze situace na trhu práce a z vývoje inflace. Zatímco trh práce se zlepšuje, inflace zůstává hluboko pod dvouprocentním cílem Fedu a nejeví známky výraznějšího zvyšování.

Centrální banka od konce roku 2008 drží základní úrokovou sazbu na rekordně nízké úrovni nula až 0,25 procenta, aby podpořila ekonomiku a růst spotřebitelských cen. Donedávna podporoval Fed ekonomiku rozsáhlými nákupy dluhopisů a dalších aktiv, loni ale program nákupů dluhopisů ukončil. Od té doby naznačuje, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006.

Kritici Fedu tvrdí, že zvýšení úroků by v tuto chvíli bylo špatným rozhodnutím. Poukazují hlavně na nedávné výkyvy na finančních trzích, k nimž přispěly obavy z hospodářského útlumu v Číně a z dalšího zpomalení růstu globální ekonomiky. Významným argumentem je také absence inflačních rizik v USA. Jiné hlasy naopak upozorňují, že pokud Fed již dlouho avizované zvýšení úroků odloží, utrpí tím jeho důvěryhodnost a prodlouží se období nejistoty, protože investoři budou dál horlivě spekulovat o načasování začátku zvyšování úroků.

Fed si prozatím nechává otevřená zadní vrátka a poslední komentáře některých jeho činitelů naznačují, že snahou Fedu je uklidnit investory. Centrální bankéři totiž zdůrazňují, že ať už bude čtvrteční rozhodnutí jakékoliv, jeho smyslem je podpora ekonomiky.

Podle nejnovější ankety, kterou mezi analytiky minulý týden provedla agentura Reuters, je počet expertů, kteří čekají zvýšení úrokových sazeb již tento čtvrtek pouze nepatrně vyšší než počet těch, kteří zvýšení úroků čekají později. Ekonomové a banky, které obchodují přímo s Fedem, pak za pravděpodobnější považují zvýšení úroků spíš až v prosinci.

Žádný z představitelů Fedu v posledních týdnech nevyslal jasný signál, jak by se banka mohla nyní rozhodnout. Yellenová v červenci v projevu před členy Kongresu uvedla, že delší čekání na zvýšení úroků by mohlo znamenat, že úroky budou muset růst rychleji. To podle analytiků znamená, že by se úrokové sazby mohly zvýšit už teď. Ne všichni členové měnového výboru Fedu ovšem s Yellenovou souhlasí.

Americká ekonomika nyní roste svižným tempem, hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí vykazoval růst v přepočtu na celý rok o 3,7 procenta. Míra nezaměstnanosti činí 5,1 procenta a je nejnižší za sedm let. Problémem tak zůstává jen inflace, která je stále velmi nízká - v červenci činila pouze 0,2 procenta. Vzhledem k poklesu cen komodit a vzhledem ke zpomalení růstu globální ekonomiky se žádné zlepšení v dohledné době ani nečeká.

Zvýšit úrokové sazby se od globální finanční krize pokusilo už několik významných centrální bank, například ve Švédsku, v Izraeli, Kanadě, Jižní Koreji, Austrálii a Chile. A také v eurozóně. Nakonec je ale musely znovu snížit, protože jejich ekonomiky začaly slábnout. Jediné dvě významné centrální banky, které sazby od krize nezvýšily, jsou Fed a britská centrální banka. Ekonomiky Spojených států i Británie se přitom nyní těší mnohem silnějšímu oživení než ekonomiky ostatních zemí, což podle listu The Wall Street Journal ukazuje, že trpělivost se zřejmě vyplácí.