Sněmovna zamítla návrh ODS na zrušení daně z nabytí nemovitostí

ODS také tvrdí, že daň představuje dvojí zdanění, protože byt si lidé kupují z již zdaněných příjmů. Předseda ODS Petr Fiala argumentoval i tím, že výběr daně stojí ročně asi dvě miliardy korun. \"Ta daň je v podstatě drahá,\" řekl. Daň podle něj brání rozvoji trhu s bydlením a tvoří překážku při pořizování prvního bydlení.

Vláda ale s návrhem nesouhlasila. Podle ní by se kromě jiného propadly příjmy státního rozpočtu a muselo by se to řešit zvýšením jiných daní. \"Výnos daně z nabytí nemovitých věcí je stabilním příjmem veřejných rozpočtů, přičemž tato daň je transparentní, snadno prokazatelná, její správa a kontrola je poměrně snadná a lze u ní přepokládat malý rozsah daňových úniků,\" uvedla ve svém nesouhlasném stanovisku. Loni se na této dani vybralo 9,3 miliardy korun.

Fiala řekl, že výpadek příjmů by se dal napravit \"ukázněnějším chováním\" vlády. Poukázal na to, že vláda zvýšila meziročně provozní výdaje ministerstev o 10,5 miliardy korun.

Vláda také namítla, že zrušení daně by umožnilo spekulativní převody nemovitostí, což by mohlo vést k únikům na dani z příjmů. Poplatníci by podle ní převáděli nemovitosti tímto způsobem a vyhýbali by se tak placení daně z bezúplatného příjmu, která nahradila dřívější daň dědickou a darovací.

Nad tímto argumentem se pozastavil předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a žádal od vlády vysvětlení. Vzhledem k nepřítomnosti většiny ministrů mu musel odpovědět ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). \"Je to ostuda, že tady není ani jeden ekonomický ministr,\" komentoval to Stanjura.

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik řekl, že pokud by návrh prošel do dalšího čtení, připraví komunisté pozměňovací návrh na progresivní zdanění majetku. Tím by se podle něj vyhovělo připomínkám Evropské komise, která poukazuje na nízké zdanění majetku v Česku. Jeho návrh vyvolal kritiku zprava. František Laudát (TOP 09 a Starostové) řekl, je to útok na střední třídu a lidi, kteří něco vlastní, a zemi by poslal do kolen.