Ťok: Převod nádraží může kvůli ceně zablokovat vedení ČD

Diskuse o převedení nemovitostí na správce kolejí trvají už několik let. Největším přelomem z poslední doby je vyjádření Evropské komise, která v červnu stanovila limit zhruba tří miliard korun jako částku, za kterou nebude prodej nádraží státní SŽDC považovat za nedovolenou státní podporu. Aktualizovaný odhad tržní ceny od společnosti PwC pro dráhy uvádí sumu 3,24 miliardy korun.

\"Jestli se členové dozorčí rady nebo představenstva drah rozhodnou, že tuto metodu i po schválení vládou neodsouhlasí, tak to už jde mimo mé pravomoci. Já se pak začnu možná zamýšlet nad tím, zdali máme správnou dozorčí radu a představenstvo a budu to řešit,\" řekl ministr.

Samotné České dráhy postoj k prodeji komentovat nechtěly. Uvedly pouze, že je pro ně rozhodující pokyn valné hromady, kterou ve státním dopravci představuje řídicí výbor tvořený zástupci ministerstev dopravy, financí, obrany a průmyslu a obchodu. Zároveň prý ale musí postupovat s péčí řádného hospodáře a zajistit, aby majetek drah neprodávaly pod cenou.

Stanovenou cenu kolem tří miliard kritizují železniční odbory, které už avizovaly, že jejich zástupci pro prodej ruku v dozorčí radě nezvednou. Celkem mají zástupci zaměstnanců tři hlasy v devítičlenné dozorčí radě, která musí transakci schválit. Odbory ale nejsou podle zjištění ČTK jedinými odpůrci prodeje za nynějších podmínek. Jednoznačnou podporu má plán v orgánech ČD pouze u členů spřízněných s hnutím ANO.

Přestože ministerstvo dopravy převod podporuje, umí si podle Ťoka představit i opačnou variantu, kdy by nakonec dráhy budovy na správce dopravní infrastruktury nepřevedly a nádraží a další nemovitosti provozovaly dále samy. V takovémto případě ale bude ministr chtít vypracování detailní koncepce dalšího nakládání s tímto majetkem, aby dále nechátral a dokázal si na svůj provoz vydělat.

Celkem má SŽDC od Českých drah získat 1600 objektů, z nichž zhruba 1000 je nádražních budov. V utěšeném stavu je necelá polovina z nich, zbytek si vyžádá rozsáhlejší rekonstrukci. Zhruba 40 objektů, například nádraží v Plzni, Sokolově, Bílině, v Berouně a ve Strakonicích, patří mezi nejvíce zdevastovaná nádraží. Na jejich stavu se podepsala zdlouhavá jednání o tom, kdo má v Česku nádraží vlastnit. ČD proto dlouhodobě do oprav investovaly nezbytné minimum, i tak jde ale o stovky milionů korun ročně.