Odškodnění pracovního úrazu u poškozeného zaměstnance

08.12.2015 | Zbyněk Drobiš, Finance.cz
MAKRODATA A EU


Pracovní úraz může zaměstnance vyřadit z pracovního procesu po dobu několika měsíců. Jaké druhy náhrad vymezuje zákoník práce pro poškozeného zaměstnance při odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání?

Zákoník práce vymezuje několik náhrad, které může poškozený zaměstnanec uplatňovat při odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Obvykle nemůže zaměstnanec uplatňovat veškeré druhy těchto náhrad při poškození zdraví pracovním úrazem, avšak pouze ty, které mají souvislost s jeho utrpěnou újmou na zdraví.

Máte nárok na odškodnění za pracovní úraz v případě predispozic k onemocnění? Obdobnou otázku řešil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí, pro znalost práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů si přečtěte: Plné odškodnění za pracovní úraz a predispozice zaměstnance.

Druhy náhrad

Zákoník práce stanovuje druhy náhrad při odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání následovně:

  • náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti;
  • náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti;
  • náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění;
  • účelně vynaložené náklady spojené s léčením; a
  • náhrada věcné škody.

Náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhradu věcné škody lze považovat za odškodnění majetkové újmy způsobené zaměstnanci. Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění lze považovat za odškodnění nemajetkové újmy způsobené zaměstnanci.

Zákoník práce a nový občanský zákoník samostatně upravují problematiku odškodnění újmy na zdraví. Utrpí-li zaměstnanec pracovní úraz, postupuje se při jeho odškodnění dle zákoníku práce, utrpí-li újmu na zdraví např. oběť dopravní nehody nebo lékařského pochybení, postupuje se při odškodnění dle nového občanského zákoníku. Logicky lze dovodit, že u totožné újmy na zdraví bude poskytnuto odlišné odškodnění v případě pracovního úrazu a dopravní nehody. Pro poškozené újmou na zdraví je dvojkolejnost úpravy poněkud nepřehledná a lze říci, že i nespravedlivá. Více se dočtete v článku Novela zákoníku práce deklaruje dvojkolejnost úpravy odškodnění újmy na zdraví.

Náhrady ztráty na výdělku

Obecně lze stanovit k odškodnění náhrady ztráty na výdělku, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu nebo odměny z dohody a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (tzv. renty) přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění

Odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Pokud zaměstnanec nepovažuje poskytnuté odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění za dostačující, může být soudem zvýšeno. Dle zkušenosti autora článku jsou pojišťovny zaměstnavatelů ochotny v některých případech přistoupit i na mimosoudní dohodu k poskytnutí navýšení tohoto odškodnění.

Od 1. října letošního roku vstoupila v účinnost novela zákoníku práce, která posílila práva poškozených zaměstnanců při odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, zejména při odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění, o které jsme informovali v článku Novela zákoníku práce posílí práva poškozených zaměstnanců. Nařízení vlády bylo nakonec přijato v částečně odlišné podobě, kdy se zachoval původní způsob výpočtu ztížení společenského uplatnění podle součtu jednotlivých položek utrpěné újmy na zdraví.

Náklady spojené s léčením a věcná škoda

Poškozenému zaměstnanci při odškodnění pracovního úrazu může taktéž náležet odškodnění účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Zákoník práce rovněž stanovuje, že zaměstnanec může být oprávněn požadovat odškodnění věcné škody, např. poškozené oblečení pracovním úrazem.

Výše uvedené je pouze vymezením základního okruhu náhrad, jelikož o každém druhu náhrady lze sepsat desítky článků. Budete-li řešit případ odškodnění pracovního úrazu, lze jedině doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu a zjištění, na kterou náhradu máte nárok, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.


Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.