Vymáhání výživného: Zatajování příjmů se může prodražit

22.12.2015 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Občanský zákoník stanovuje, že v některých případech, kdy povinná osoba neprokáže své příjmy a neumožní přístup informacím o stavu svého majetku, nastává domněnka příjmu povinného ve výši pětadvacetinásobku částky životního minima.

Spory o výživné jsou poměrně časté a naše soudy je projednávají každý den. Občanský zákoník vymezuje problematiku výživného v řadě ustanovení k ochraně práv vyživované osoby. Dnes si představíme ustanovení o domněnce příjmu povinného k lepší znalosti práv a povinností v tématice vymáhání výživného.

Máte soudem stanovené výživné, avšak protistrana výživné nehradí? Může být dlužníkovi zabaveno řidičské oprávnění nebo zahájeno trestní stíhání v případě nehrazení výživného? Více se dočtete v článku Vymáhání dlužného výživného

Občanský zákoník

Občanský zákoník stanovuje domněnku příjmu povinného tak, že neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti povinná osoba soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, platí, že průměrný měsíční příjem povinné osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce.

Uvedená domněnka příjmu povinného se nevztahuje na veškerá řízení o vyživovací povinnosti, avšak pouze na řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti.

V případě nehrazení soudem stanoveného výživného nezbývá oprávněnému, než vymáhat dlužné výživné prostřednictvím exekuce. Kdo však hradí náklady neúspěšné exekuce, která byla zastavena pro nemajetnost dlužníka? Přečtěte si v článku Vymáhání dlužného výživného: Kdo hradí náklady neúspěšné exekuce?

Obstrukce povinného

Domněnka příjmu povinného ve výši pětadvacetinásobku částky životního minima vychází z předpokladu, že povinná osoba neprokáže své příjmy úplně a bez zkreslení, a to předložením veškerých listin a podkladů potřebných pro zhodnocení majetkových poměrů povinné osoby. Dále povinná osoba neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, tj. movitý a nemovitý majetek, pohledávky, cenné papíry, firemní a jiné benefity apod.

K tomuto lze uvést, že finanční úřady jsou povinny dle daňového řádu poskytnout soudu potřebné údaje za účelem rozhodnutí o výživném.

Aktivita oprávněného

Oprávněné osobě lze doporučit, aby v soudním sporu při aplikaci domněnky příjmu povinného byla aktivní a měla rámcový přehled o majetkových poměrech a příjmu povinné osoby, jelikož pro soud je velmi obtížné zjistit skutečný stav majetku u povinné osoby. Částka životního minima jednotlivce dnes činí 3 410 korun měsíčně, pak průměrný měsíční výdělek činí částku ve výši 85 250 korun při uplatnění uvedené domněnky.

Budete-li řešit případ vymáhání výživného, lze jedině doporučit konzultaci s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.