Kdy musí i zaměstnanci podat daňové přiznání?

13.01.2016 | Petr Gola, Finance.cz
DANĚ


Většina zaměstnanců nemá daňové starosti, neboť daňové záležitosti za ně vyřídí jejich zaměstnavatel formou ročního zúčtování daně. V některých případech však nemůže zaměstnavatel za zaměstnance provést roční zúčtování daně a zaměstnanci musí podat daňové přiznání. Podívejme se na praktické příklady.

Zaměstnanci, kteří po celý rok pracovali pouze pro jednoho zaměstnavatele, neměli žádné další zdanitelné příjmy za rok vyšší než 6 000 Kč a podepsali u zaměstnavatele prohlášení k dani, mohou zaměstnavatele požádat o provedení ročního zúčtování daně za rok 2015. O roční zúčtování daně mohou požádat posledního zaměstnavatele i zaměstnanci, kteří během roku pracovali pro více zaměstnavatelů, přičemž se jednotlivá zaměstnání nepřekrývala a u všech zaměstnavatelů bylo podepsáno prohlášení k dani.

Doklady snižující daň je nutné doručit včas

Zaměstnanci, za které provádí zaměstnavatel roční zúčtování daně musí mzdové účetní doručit do 15. února doklady snižují daňovou povinnost (např. odpočet úroků z úvěru na bydlení, odpočet životního pojištění, odpočet penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, uplatnění daňové slevy školkovného nebo daňové slevy na manželku s ročními vlastními příjmy do 68 tisíc Kč). Z důvodu uplatněných daňových slev a daňových odpočtů, které nemohly být zohledněny během roku, vznikne zaměstnanci nárok na daňovou vratku, neboť zaplacené zálohy na dani z příjmu fyzických osob během roku 2015 byly vyšší než je vypočtená daň z příjmu za celý rok 2015. O daňovou vratku mají tito zaměstnanci vyšší čistou mzdu po provedení ročního zúčtování.

Termín pro daňové přiznání

Zaměstnanci podávající daňové přiznání mohou v daňovém přiznání uplatnit daňové slevy a daňové odpočty v souladu se zákonem, přičemž na zajištění všech dokladů mají více času, neboť základní termín pro odevzdání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2015 je do 1. dubna 2016. Podívejme se nyní na 4 vybrané nejčastější situace, kdy zaměstnanec musí podat daňové přiznání.

1) Dvě zaměstnání souběžně

Zaměstnanec pan Nový měl v roce 2015 příjem od hlavního zaměstnavatele AB a současně si přivydělával na zkrácený úvazek pro zaměstnavatele XY. U obou zaměstnavatelů byla panu Novému v průběhu roku 2015 odvedena z příjmu zálohová daň z příjmu fyzických osob. Pan Nový bude muset podat daňové přiznání za rok 2015. V vyplnění daňového přiznání bude potřebovat od obou zaměstnavatelů vyplněné "potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2015". Příjmy od zaměstnavatele AB i od zaměstnavatele XY budou příjmem dle § 6 (ze závislé činnosti) zákona o dani z příjmu fyzických osob. Pan Nový nebude muset tedy vyplňovat žádnou daňovou přílohu. Sociální pojištění i zdravotní pojištění odváděli za pana Nového oba zaměstnavatelé, pro účely placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění nemá pan Nový žádné povinnosti a nebude vyplňovat žádné tiskopisy.

2) Podnikání při zaměstnání

Paní Veselá po celý rok 2015 pracovala pro svého zaměstnavatele firmu MN, u které podepsala prohlášení k dani a během roku uplatňovala daňovou slevu na poplatníka. Paní Veselá si však současně během roku 2015 přivydělávala výkonem vlastní samostatné výdělečné činnosti. Paní Veselá bude muset za rok 2015 podat daňové přiznání. K vyplnění daňového přiznání bude od svého zaměstnavatele potřebovat "potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2015". Příjem ze zaměstnání budou příjmem dle § 6 zákona o dani z příjmu, příjem ze samostatné výdělečné činnosti bude příjmem dle § 7 (ze samostatné výdělečné činnosti). Příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti uvede paní Veselá do přílohy č. 1 daňového přiznání. Paní Veselá vede daňovou evidenci a výdaje uplatní ve skutečné výši. V daňovém přiznání bude paní Veselá uvádět příjmy ze zaměstnání i ze samostatné výdělečné činnosti. Paní Veselá bude muset vyplnit i přehled o příjmech a výdajích pro místně příslušnou OSSZ (Okresní správu sociálního zabezpečení) a přehled o příjmech a výdajích pro příslušnou zdravotní pojišťovnu. V obou přehledech bude paní Veselá uvádět pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti, mzda ze zaměstnání se do přehledů neuvádí.

3) Příjem z pronájmu

Paní Krejčí pracovala během roku pro více zaměstnavatelů. V lednu až září pro zaměstnavatele OP a v říjnu až prosinci pro zaměstnavatele RS. Paní Krejčí však měla za celý rok 2015 i příjmy z pronájmu ve výši 84 000 Kč. Paní Krejčí tak musí podat daňové přiznání. K vyplnění daňového přiznání bude muset paní Krejčí přiložit "potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2015" od obou zaměstnavatelů. Protože má paní Krejčí příjmy z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu, tak bude muset vyplnit přílohu č. 2 daňového přiznání. Výdaje u pronájmu uplatní paní Krejčí 30% výdajovým paušálem. Z příjmů z pronájmu se neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění, proto bude paní Krejčí podávat pouze daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob.

4) Ostatní příjmy

Pan Malý prodal během roku 2015 cenné papíry, u kterých nedodržel tříletý časový test mezi jejich nabytím a jejich prodejem. Hrubý zisk z prodeje cenných papírů ve výši 124 000 Kč musí tedy pan Malý zahrnout do svého daňového přiznání. K vyplnění daňového přiznání bude pan Malý potřebovat "potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2015" od svého zaměstnavatele. Pan Malý bude muset vyplnit přílohu č. 2 daňového přiznání, neboť příjem z prodeje cenných papírů je příjmem dle § 10 zákona o dani z příjmu.


Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.