Sankce pro firmy za neplacení pojistného

23.02.2016 | Petr Gola, Finance.cz
POJIŠTĚNÍ


Za výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění a jeho odvod na účty příslušných institucí jsou za zaměstnance zodpovědní zaměstnavatelé. Neplnění zákonných povinností je sankciováno penálem, ale hrozí i trestní stíhání.

Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnavatelé v souhrnu 13,5 % z hrubé mzdy zaměstnance a 31,5 % z hrubé mzdy na sociálním pojištění. Zaměstnanec si sám povinné pojistné neplatí a za dobu trvání zaměstnaneckého poměru mu nemůže vzniknout dluh na pojistném. Zaměstnanci je z hrubé mzdy sraženo 4,5 % na zdravotním pojištění a 6,5 % na sociálním pojištění. Zaměstnavatel však odvádí navíc 9 % na zdravotním pojištění a 25 % na sociálním pojištění. Někteří zaměstnavatelé však při finančních problémech povinné pojistné neplatí. V takovém případě však místně příslušná OSSZ a příslušné zdravotní pojišťovny dlužné pojistné vymáhají, a to včetně vysokého penále.

Jak vysoké je penále?

Za každý den prodlení s platbou sociálního pojištění a zdravotního pojištění v informačním systému příslušných institucí naskakuje penále ve výši 0,05 % denně z dlužného pojistného. V současné době působí na trhu 7 zdravotních pojišťoven, a sice: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Revírní bratrská pokladna, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. V praxi tak může zaměstnavatel každý měsíc komunikovat včetně místně příslušné OSSZ (Okresní správy sociálního zabezpečení) až s 8 institucemi.

Vymáhání pohledávek se zrychluje

Všechny instituce si své pohledávky velmi pečlivě hlídají. Šance na promlčení dlužného pojistného je zcela minimální. Všechny instituce zavádí nové metody, aby se přistupovalo k vyčíslení dluhů a vymáhání pohledávek co nejdříve. V posledních letech se výrazně zrychlilo vymáhání pojistného, penále i pokut. Při exekučním vymáhání dlužných pohledávek se celková dlužná částka prodražuje i o exekuční náklady. Všechny firmy by měly věnovat řízení cash-flow maximální pozornost, aby se nedostaly do finančních problémů a povinné pojistné bylo placeno řádně a včas.

Nezodpovědní plátci jsou častěji kontrolováni

Zaměstnavatelé, kteří si neplní své zákonné povinnosti, jsou příslušnými kontrolními pracovníky pověřených institucí častěji kontrolováni než firmy řádně platící povinné pojistné. Důkladnou kontrolu mohou pověření kontrolní pracovníci každé instituce opakovat každoročně. Většina institucí zveřejňuje navíc dlužníky na internetu, což může mít negativní dopad na další obchodní transakce. Např. VZP na svých internetových stránkách zveřejňuje a pravidelně aktualizuje seznam dlužníků s pravomocnými dluhy nad 300 000 Kč. Nahlédnutí do tohoto seznamu je zcela zdarma a řada firem této možnosti využívá jako jedné z možností ověření finanční situace nového obchodního partnera. V praxi totiž přestávají často firmy s finančními problémy první platit právě povinné pojistné.

Kdy se jedná o trestný čin?

Neodvedení povinného pojistného je trestným činem. Kdo ve větším rozsahu nesplní jako zaměstnavatel nebo plátce povinnost odvést za zaměstnance daň nebo povinné pojistné, bude potrestán dle § 241 trestního zákoníku odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti, základní skutková podstata musí být vyšší než 50 000 Kč. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, získá-li tímto činem pro sebe nebo někoho jiného značný prospěch (nejméně 500 000 Kč) a odnětím svobody na dva roky až osm let je pachatel potrestán, získá-li pro sebe nebo někoho jiného prospěch velkého rozsahu (nejméně 5 000 000 Kč). Dle § 242 trestního zákoníku trestní odpovědnost za trestný čin neodvedení daně a povinného pojistného zaniká, když pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.

Při problémech se vyplácí komunikace

Vedoucí pracovníci firem neplatících povinné pojistné z důvodu finančních problémů by měli danou složitou situaci co nejrychleji řešit. S pověřenými institucemi komunikovat a snažit se i během dočasně finančně špatné situace povinné pojistné platit, např. v pravidelných dohodnutých měsíčních splátkách. Aktivním přístupem se zabrání vymáhání a nárůstu dluhu o exekuční náklady. Na úhradu dluhu ve splátkách není právní nárok, proto je nutné s pověřenými institucemi vždy komunikovat a plnit dohody.


Články ze sekce: POJIŠTĚNÍ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.