Původně ministerstvo uvažovalo o čtyřnásobném růstu. \"Řekl bych, že je to kompromis. Počítali jsme, že průměrný dopad na obyvatele a rok by měl být 18 korun ročně. Na čtyřčlennou rodinu by to mělo být kolem 70 korun ročně,\" uvedl Brabec.
V Česku se polovina vody bere z podzemních a polovina z povrchových zdrojů. V lokalitách, kde vodárny berou vodu hlavně z podzemních zdrojů, bude podle ministra růst cen vyšší. \"Tam by to mohlo znamenat 30 až 35 korun ročně na osobu,\" řekl ministr.
Nyní činí poplatek dvě koruny za metr krychlový vody na pití a tři koruny za metr krychlový na jiné použití. Zdražovat by se mělo postupně, poprvé v roce 2017.
Zvyšování poplatku na čtyřnásobek již dříve kritizovalo například Sdružení místních samospráv. Podle jeho předsedy Stanislava Polčáka (STAN) se v několika málo letech zvýší kvůli ministerským návrhům ceny pro občany o 3400 korun. Ministerstvo již dříve Polčákovy propočty odmítlo.
Poplatky platí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí. \"Podzemní voda je velmi cenná surovina, oproti vodě povrchové nenahraditelná. V důsledku stále většího sucha jí nezadržitelně ubývá, a proto je třeba urychleně jednat,\" řekla již dříve mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Vláda loni schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady, a právě počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.
Původní návrh ministerstva životního prostředí na výši poplatku za odběr podzemních vod
Rok Výše poplatku (Kč/m3) Nyní 2 (pro zásobování pitnou ), 3 (pro ostatní užití) 2017 5 2018 6 2019 7 2022 8
Aktuální návrh podle ministra Brabce
Rok Výše poplatku (Kč/m3) 2017 3 2018 3 2019 4 2020 4 2021 5 2022 6