Deset zajímavostí při výpočtu čisté mzdy

15.04.2016 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Výpočet čisté mzdy, kterou obdrží zaměstnanec na svůj bankovní účet, a za kterou může nakupovat zboží a služby ovlivňují nejenom sazby daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění, ale i další legislativní parametry.

Výpočet čisté mzdy zaměstnanců není vždy stejný. Podmínky pro výpočet sociálního pojištění, zdravotního pojištění a daně z příjmu se liší v závislosti na výši mzdy, počtu dětí a dalších aspektech. Podívejme se na vybraných 10 zajímavostí při výpočtu čisté mzdy v letošním roce.

1) Nulová daň z příjmu

Všichni zaměstnanci, kteří podepsali u zaměstnavatele prohlášení k dani, mají nárok na základní měsíční daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka neplatí zaměstnanci s hrubou mzdou 10 290 Kč a méně nic na dani z příjmu fyzických osob.

2) Vyšší čistá mzda než hrubá mzda

Vždy jeden z rodičů může uplatnit daňové zvýhodnění na děti při výpočtu čisté mzdy. V případě, že je daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň z příjmu fyzických osob, tak vzniká nárok na daňový bonus ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním a vypočtenou daní z příjmu. Zaměstnanec mající nárok na daňový bonus neplatí nic na dani z příjmu a ještě obdrží peníze od státu. Při nižší hrubé mzdě je dokonce díky daňovému zvýhodněná mzda obdržená na účet vyšší než sjednaná hrubá mzda.

3) Povinné pojistné se platí vždy

Zatímco daň z příjmu fyzických osob se platit nemusí, tak sociální pojištění i zdravotní pojištění se platí vždy. Na sociálním pojištění odvádí zaměstnanci 6,5 % z hrubé mzdy a na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy. Při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy a odpočty. Zaměstnanec s hrubou mzdou 10 000 Kč nezaplatí na dani z příjmu fyzických osob nic, na sociálním pojištění však 650 Kč a na zdravotním pojištění 450 Kč.

4) Průměrné zdanění práce činí 42,8 %

Průměrná hrubá měsíční mzda za rok 2015 činila 26 467 Kč. Mzdové náklady zaměstnavatele činí 35 467 Kč (zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění). Čistá mzda bezdětného zaměstnance je 20 299 Kč. Celkové zdanění práce je 15 168 Kč, což je 42,8 % (15 168 Kč: 35 467 Kč).

5) Sociální pojištění se platí do limitu

Zdravotní pojištění se odvádí z celého příjmu. Sociální pojištění se však platí pouze do limitu. Za celý kalendářní rok 2016 je limitem částka 1 296 288 Kč. Z částky nad limit se již sociální pojištění neplatí, ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Od měsíce, ve kterém dosáhne zaměstnanec během roku limitu, se přestane sociální pojištění platit a naposledy se tedy zaplatí sociální pojištění za měsíc, ve kterém bylo limitu dosaženo.

6) Solidární daň u nadstandardních příjmů

Občané s nadstandardními příjmy odvádí v Česku ze svých příjmů nejenom 15% daň z příjmu, ale i 7% solidární daň. Zatímco daň z příjmu se počítá ze superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociálním pojištění a zdravotním pojištění), tak solidární daň za rok 2016 se odvádí pouze z hrubé mzdy nad 1 296 288 Kč. Při měsíčním výpočtu nad 108 024 Kč.

7) Klesající zdanění práce u nadstandardních mezd

Zdanění práce včetně odvodů zaměstnavatele u zaměstnance s roční hrubou mzdou 1 000 000 Kč činí 46,7 %, zatímco u zaměstnance s roční hrubou mzdou 2 000 000 Kč činí 43,1 %. A to přesto, že v prvním případě se neplatí solidární daň a ve druhém ano. Důvodem je placení sociálního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatelem pouze do limitu.

8) Při stejném příjmu může být odlišná daň z příjmu

Z důvodu uplatnění rozdílných daňových slev (např. na invaliditu, studenta) nebo daňového zvýhodnění na děti mohou mít v praxi dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou čistou mzdu obdrženou na účet rozdílnou o tisícikoruny.

9) Daně odvádí zaměstnavatel

Měsíčně daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění za zaměstnance vypočítává a na účet příslušných institucí zasílá zaměstnavatel. Aby však byly všechny daně vypočteny a odvedeny správně, tak musí zaměstnanec plnit své povinnosti, např. oznámit změnu zdravotní pojišťovny, oznámit narození dítěte.

10) Vratka daně po provedení ročního zúčtování

Během roku se odvádí zálohová daň z příjmu. Pokud zaměstnanec nemá povinnost sám podat daňové přiznání, tak za něj provádí zaměstnavatel na požádání roční zúčtování daně, kde se vypočítá daň z příjmu za celý rok. Některé daňové slevy (na manželku s vlastními příjmy do limitu, školkovné) a daňové odpočty (např. úroky z hypotéky, penzijní připojištění, životní pojištění) lze uplatnit až za celý rok, proto může zaměstnavateli vzniknout nárok na daňovou vratku, neboť bylo na zálohách zaplaceno více než odpovídá roční daňové povinnosti.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.