OECD: Zdanění v mimoevropských zemích je nižší

27.04.2016 | , Finance.cz
DANĚ


Každá tisícikoruna, kterou obdrží zaměstnanec pracující za průměrnou mzdu, stojí jeho zaměstnavatele v Česku 1 748 Kč. Jak je to v ostatních zemích OECD? Kde je zdanění práce nejnižší?

Z hrubé mzdy odvádí zaměstnanci v zemích OECD daň z příjmu a povinné pojistné, současně povinné pojistné za zaměstnance odvádí i zaměstnavatel. Čistá mzda zaměstnance, za kterou může každý měsíc nakupovat zboží a služby, a celkové mzdové náklady zaměstnavatele se v členských zemích OECD liší o desítky procent. Zdanění práce je přitom citelně vyšší v evropských zemích než v mimoevropských zemích světa.

Mzdové náklady versus čistá mzda

Pro porovnatelnost údajů za jednotlivé země OECD budeme pracovat s daňovými a mzdovými údaji publikovanými ve statistické databázi OECD. Průměrná měsíční mzda za rok 2015 v Česku dle údajů OECD činila 26 494 Kč. U této průměrné mzdy si vypočítáme zdanění práce u bezdětného a svobodného zaměstnance. Zdravotní pojištění placené zaměstnancem činí 4,5 % z hrubé mzdy zaměstnance, sociální pojištění je 6,5 % z hrubé mzdy zaměstnance. Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem činí 9 % z hrubé mzdy zaměstnance, sociální pojištění placené zaměstnavatelem činí 25 % z hrubé mzdy zaměstnance. Daň z příjmu potom 15 % ze superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance, zaokrouhluje se na sta nahoru), od daně z příjmu se odečítá sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč.

Text Částka

Hrubá mzda

24 494 Kč

Mzdové náklady zaměstnavatele

35 503 Kč

Čistá mzda zaměstnance

20 308 Kč

Celkové daně ze mzdy

15 195 Kč

Zdanění práce

42,8 %

Čistá mzda bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu tedy dosahuje v Česku 57,2 % ze mzdových nákladů zaměstnavatele. Můžeme tedy říci, že na každou tisícikorunu, kterou obdržel zaměstnanec s průměrnou mzdou na svůj bankovní účet, musel jeho zaměstnavatel vynaložit 1 748 Kč (1 000 Kč: 57,2 %). Ve výše uvedených nákladech zaměstnavatele nejsou přitom zohledněny další částky jako např. výdaje na školení a další vzdělávání zaměstnanců, komerční pojištění a další výdaje přímo související s danou pracovní pozicí.

Vyšší pojistné odvody v evropských zemích

Z členských zemí OECD je nejvyšší zdanění práce u bezdětného zaměstnance s průměrnou mzdou v Belgii (55,3 %), Rakousku (49,5 %) a Německu (49,4 %), Maďarsku (49,0 %), Itálii (49,0 %), Francii (48,5 %), Finsku (43,9 %) a Česku (42,8 %). Nejnižší zdanění práce u zaměstnance s průměrnou mzdou je v Chile (7,0 %), Novém Zélandu (17,6 %), Mexiku (19,7 %), Izraeli (21,6 %) a Koreji (21,9 %). V evropských zemích je zdanění vyšší především z důvodu vyššího povinného pojistného placeného zaměstnavateli za zaměstnance. Sociální politika v evropských zemích je výrazně nákladnější než v mimoevropských zemích světa. Státní důchody, nemocenská nebo finanční zajištění během nezaměstnanosti jsou v mimoevropských zemích nižší než v členských zemích EU, proto jsou sazby povinného pojistného v zemích EU vyšší.

Jak se liší náklady na každou tisícikorunu zaměstnance?

Nejvíce peněz musí zaměstnavatelé z členských zemí OECD vynaložit na každou tisícikorunu bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v Belgii (2 238 Kč), Rakousku (1 981 Kč), Německu (1 978 Kč), Maďarsku (1 962 Kč), Itálii (1 959 Kč), Francii (1 940 Kč), Finsku (1 782 Kč), Česku (1 748 Kč), Švédsku (1 745 Kč), Slovinsku (1 742 Kč), Portugalsku (1 726 Kč), Slovensku (1 705 Kč), Španělsku (1 654 Kč), Řecku (1 646 Kč), Estonsku (1 640 Kč), Turecku (1 621 Kč), Lucembursku (1 620 Kč), Norsku (1 573 Kč) a Dánsku (1 573 Kč).

Nejméně peněz stojí každá tisícikoruna bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu zaměstnavatelé z členských zemí OECD v Chile (1 075 Kč), Novém Zélandu (1 213 Kč), Mexiku (1 246 Kč), Izraeli (1 275 Kč), Koreji (1 280 Kč), Švýcarsku (1 286 Kč), Irsku (1 379 Kč), Austrálii (1 396 Kč), Velké Británii (1 446 Kč), Kanadě (1 463 Kč), USA (1 463 Kč), Japonsku (1 475 Kč), Islandu (1 516 Kč), Polsku (1 531 Kč) a Nizozemí (1 567 Kč).

Pramen: OECD, OECD Tax Database, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.