10 věcí, které byste měli vědět o brexitu

30.05.2016 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


V červnu se uskuteční referendum o odchodu Velké Británie z EU. Zřejmě nejvýraznější osobností podporující brexit je bývalý londýnský starosta Boris Johnson. Pro brexit se vyslovuje také Trump či Le Penová. Velkým zastáncem setrvání země v EU je rovněž americký prezident Barack Obama či představitelé Německa a Francie. V případě, že se lidé v referendu opravdu vyjádří pro odchod z EU, bude tento proces trvat nejméně dva roky, během nichž bude země nadále dodržovat smlouvy a právní rámec EU.

Kdy se bude konat referendum o odchodu Velké Británie z EU?

Referendum je naplánováno na 23. 6. 2016

Proč se referendum koná?

Britský premiér David Cameron přislíbil konání referenda v případě výhry ve volbách v roce 2015. Reagoval tak na sílící hlasy konzervativců i členů strany UKIP na možnost vyjádření názoru veřejnosti, která tuto příležitost měla naposledy v roce 1975, kdy hlasovala pro setrvání v unii. Zastánci referenda argumentovali změnou okolností a právem obyvatel znovu posoudit výhodnost členství v EU.

Kdo je zastáncem odchodu země z EU?

Mezi jednotlivými politickými stranami je největším zastáncem odchodu země z Evropské unie UKIP (United Kingdom Independence Party), která svým protiunijním programem vyhrála poslední volby do Evropského parlamentu, kde obdržela 13 % hlasů. Mezi zastánce brexitu patří i zhruba polovina poslanců britské Konzervativní strany, mezi něž se řadí i pět ministrů současné vlády. Dále se pak mezi zastánce řadí několik poslanců Labouristické strany a severoirské strany DUP, která je největší politickou stranou Severního Irska.

Zřejmě nejvýraznější osobností podporující brexit je bývalý londýnský starosta Boris Johnson. Pro brexit se vyslovuje také Trump či Le Penová.

Kdo odmítá odchod Velké Británie z Evropské unie?

Největším zastáncem setrvání země v EU je britský premiér David Cameron. Stejný názor sdílí i 16 členů jeho kabinetu a polovina poslanců Konzervativní strany. Z dalších politických stran se pak jedná o převážnou většinu Labouristické strany, Skotskou národní stranu, podporující nezávislost Skotska, sociálně-demokratickou Plaid Cymru prosazující nezávislost Walesu či britskou Liberálně-demokratickou stranu. Také většina politiků Severního Irska odmítá brexit.

Velkým zastáncem setrvání země v EU je rovněž americký prezident Barack Obama či představitelé Německa a Francie. Mezi další osobnosti odmítající vystoupení z EU patří vědec Stephen Hawking, zakladatel aerolinek Ryanair Michael O‘Leary či moderátor Jeremy Clarkson.

Jaké je rozložení sil zastánců a odpůrců brexitu?

Podle posledních průzkumů je 50 % voličů pro setrvání v EU, 38 % je pro odchod a zbytek zatím není rozhodnut. Největšími odpůrci odchodu Velké Británie z unie jsou obyvatelé Skotska, kde si zhruba 75 % voličů přeje setrvání země v EU. Silnými odpůrci odchodu z EU jsou také obyvatelé Severního Irska, Walesu, ale i Londýna. V Anglii naopak převažují zastánci odtržení od EU.

V rámci věkového rozložení se s vyšším věkem zvyšuje i podíl zastánců brexitu. Nejvyšší podíl jich tak vykazuje věková skupina 60+. Odpůrci naopak nejvýrazněji převažují mezi lidmi ve věkové skupině 18 až 29 let.

Jaké jsou argumenty proti?

Odpůrci odchodu země zdůrazňují ztrátu velkého množství pracovních míst, kterou způsobí přesun firem do jiných části Evropy s cílem snížení nákladů. Utrpět by měly i britské exporty, z nichž 45 % směřuje do zemí EU, přičemž Velká Británie není díky členství nucena hradit exportní tarify. Zemi pomáhá i příliv mladých lidí z Evropy, kteří ve Velké Británii hledají práci a následně přispívají k jejímu ekonomickému růstu. Podle odpůrců brexitu přináší členství v unii Velké Británii v přepočtu na domácnost ročně asi 3 000 liber, do evropského rozpočtu pak jedna domácnost hradí v průměru 340 liber za rok.

Jaké jsou argumenty pro?

Zastánci brexitu naopak věří v nárůst počtu pracovních míst díky osvobození společností ze sevření evropských regulí a rovněž díky opětovné plné kontrole britských hranic, která umožní snížit počet lidí přicházejících na ostrovy za prací. Na opačné tvrzení odpůrců argumentují propojením pracovních pozic s obchodem, nikoliv s členstvím v Evropské unii. Rovněž jsou zdůrazněny pochybnosti ohledně údajného zhoršení obchodních vztahů mezi Velkou Británií a členskými státy unie. S těmi si dle zastánců brexitu země rychle vyjedná nové vazby. Velká Británie se rovněž může více zaměřit na mimoevropské trhy jako Čína, Indie či Amerika. Silným argumentem je i pozice země jako čistého plátce do rozpočtu EU.

Jak dlouho bude trvat případný odchod země z EU?

V případě, že se lidé v referendu opravdu vyjádří pro odchod z EU, bude tento proces trvat nejméně dva roky, během nichž bude země nadále dodržovat smlouvy a právní rámec EU. Nebude se nicméně podílet na rozhodovacích procesech unie a britští zástupci budou pouze vyjednávat dohodu o odchodu země z unie a podmínky vztahu země s jednotlivými evropskými státy. V praxi pak doba do skutečného vystoupení může trvat výrazně déle, což bude záviset na průběhu jednání (podle článku 50 Lisabonské smlouvy totiž může být minimální dvouletá lhůta jednání neustále prodlužována, pokud její prodloužení odsouhlasí všechny členské státy).

Je výsledek referenda právně závazný?

Výsledek referenda není právně závazný. Technicky vzato se britští poslanci mohou proti vůli obyvatel postavit a případný výstup země z EU zablokovat. V parlamentu totiž, bez ohledu na výsledek referenda, musí dojít k hlasování o příslušném zákonu, který umožní odpojení Velké Británie od evropské osmadvacítky. Ratifikována musí být parlamentem rovněž dohoda s EU o odchodu, přičemž schválit ji musí obě komory parlamentu.

Jaký by měl brexit vliv na finanční trhy?

Šok, který by způsobil brexit, by zasáhl i finanční trhy. Mezinárodní měnový fond ve své zprávě uvedl důsledky nejistoty způsobené odchodem země z EU, které by se projevily ve vysoké volatilitě finančních trhů a poškozením britského HDP (podle nejhoršího scénáře by se mohlo HDP snížit o 6,3 % až 9,5 %, což představuje obdobný pokles jako ten, který způsobila světová finanční krize v roce 2008). Odchod z unie by se rovněž negativně podepsal na britské měně. Ta by měla výrazně oslabit. Podle Britského institutu pro ekonomický a sociální výzkum by mohla hodnota libry na významných měnových párech poklesnout až o 20 %. Britské ministerstvo financí očekává 12% oslabení libry. V případě setrvání Velké Británie v EU by měla libra naopak posílit a vymazat tak své letošní více než 7% ztráty.


Autor komentáře: Jiří Šimara, analytik společnosti Cyrrus
Štítky:


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.