Produktivita ve světě zrychlila růst, EU zaostávala

Průměrné roční tempo růstu produktivity, která měří hodnotu produkce zaměstnance na časovou jednotku, dosahovalo v letech 1995-2003 dvou procent. V letech 1990-95 produkce rostla ročně v průměru o 1,1 procenta.

"Zintenzivnění konkurenčního prostředí prospívá většině regionů světa," uvedl jeden z autorů zprávy Bart van Ark z univerzity v nizozemském Groningenu. Podle něho je nyní počet zemí zapojených do světové ekonomiky nejvyšší v historii a svých konkurenčních výhod dokáže využívat více oblastí s nižšími příjmy.

Vedle Evropy se výrazně zpomalil růst produktivity jen v Latinské Americe. Podle zprávy to svědčí o tom, že Evropa potřebuje vyvinout nový podnikatelský model, zvláště ve službách. Van Ark také vyjádřil naději, že k oživení Evropy přispěje impulz z východní části kontinentu.

Země východní Evropy a střední Asie zažily ve sledovaném období razantní obrat k lepšímu. Po propadu produktivity v první polovině 90. let téměř o šest procent ročně se tento ukazatel zvyšoval v minulých letech téměř o dvě procenta, stejně jako v zemích Severní Ameriky. Ta zrychlila růst z tempa necelého procenta.

Silný růst si uchovala východní a jižní Asie s Tichomořím. Zde se produktivita zlepšovala i nadále tempem více než tři procenta ročně. Výrazný skok z poklesu do kladného pásma vykázala Afrika a mírně si polepšil Blízký východ.

Conference Board přitom brzdí nadšení nebo obavy z vývoje u ekonomických mocností rozvojového světa, Číny a Indie. Jejich produktivita sice výrazně roste, zůstává však nadále více než 85 procent pod úrovní USA, což také vysvětluje rozdíl v bohatství. "Představa, že Čína bude schopna předehnat USA nebo Evropu v dohledné době, je přitažená za vlasy," uvedl van Ark.

Zpráva poznamenává, že produktivita v Evropě zůstává vyšší než v USA, zde však produktivita není hlavní hnací silou životní úrovně, která je v Evropě 30 procent pod úrovní USA. Vinu na tom má kratší počet odpracovaných hodin v Evropě a to, že na pracovní síle se v Evropě podílí méně lidí. Ze zprávy tak vyplývá, že situace Evropy by se mohla ještě zhoršit v důsledku toho, že Evropský parlament se snaží lidem zamezit, aby pracovali déle než 48 hodin týdně.