Zvýšení poplatků za rozhlas a TV je nejasné, možná další odklad

Bylo by to podle něj lepší, než aby si každý klub dál prosazoval svou představu a celý zákon kvůli tomu v divokém hlasování neuspěl. Poplatky nerostly od roku 1997, od té doby lidé odvádějí za televizi 75 a za rozhlas 37 korun měsíčně.

Problém je v tom, že někteří poslanci nechtějí poplatky zvyšovat vůbec, někteří žádají růst na 135 korun a výš a mezi tím je řada dalších variant. Jasno není ani v tom, zda by poplatky měly růst automaticky v závislosti na inflaci.

Řada občanských demokratů by podle Petra Plevy z ODS mohla podpořit návrh Ladislava Skopala. Tento poslanec ČSSD navrhl v příštích letech postupně ČT odebrat reklamu, televizní poplatek ale zvyšovat v několika krocích až na 135 korun a dál pak v závislosti na inflaci.

Proti tomu se ale důrazně postavil Skopalův stranický kolega a ministr kultury Pavel Dostál. Nejen on, ale i další kritici soudí, že zhruba miliardu korun uvolněnou útlumem reklamy v ČT by převzaly Nova a Prima, což by deformovalo reklamní trh. Skopal Dostálovo tvrzení popřel. Jeho návrh by podle něj naopak pomohl nově vznikajícím televizím rozjet digitální vysílání.

Sám Skopal po debatě v poslaneckém klubu připustil možný kompromis - zvýšit jednorázově televizní poplatky na 100 korun a debatu o osudu reklamy v ČT nechat příštímu parlamentu. Tato varianta ale počítá i s tím, že ČT by nemohla přesouvat reklamu z druhého na první program, jak to dělá dosud.

Taťána Fischerová (klub US-DEU) však soudí, že to by tlačilo ČT2 do komerčnější podoby a vlastně by to druhý program zničilo. Obává se toho i Pleva. "Vidím velké nebezpečí, že by to mohlo vést k devastaci programu ČT2," uvedl dnes.

Ve sněmovně je nejen mnoho variant, o kolik poplatky zvýšit, ale také hned dvě samostatné předlohy poplatkového zákona, což činí situaci nepřehlednější. Poslanci rozhodnutí o této věci už několikrát odložili.