Zemědělci chtějí, aby stát zastavil prodej půdy spekulantům

Celkový objem vyrovnaných restitučních nároků je podle něj zatím 5,3 miliardy korun. "Přímé restituce bohužel řada lidí neuplatnila a prodala je spekulantům," upozornil Veleba. Kvůli náhradě skutečných majetkových křivd tak nyní odhadem žádá jen asi v 15 procentech o půdu skutečný restituent. Zbytek je nyní podle Agrární komory předmětem spekulací.

Předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek upozornil, že zakoupený restituční nárok může spekulant uplatnit v kterémkoli katastru. "Pokud na pozemky ale získal zemědělec dotaci a Pozemkový fond dá jako prvnímu v pořadí půdu 'restituentovi', hrozí nucené vrácení dotace a to až ve výši 200 procent," zdůraznil Koubek.

Jako příklad uvedl pozemky v katastrálním území Hatě na Znojemsku, kde se o nákup půdy strhla mezi spekulanty doslova bitva. Poměrně levnou státní půdu mohli nákupčí prodat dále až se stonásobným ziskem, aniž by na ní chtěli někdy hospodařit. Počet spekulantů, kteří nakupují od lidí jejich restituční nároky na půdu, odhadl Koubek v celé zemi asi na 200 a patří sem realitní kanceláře či sdružení právnických osob.

"Situace je pro nás absolutně nepřijatelná, stejně jako úvahy o případném posunutí restituční tečky za 31. prosinec 2005," řekl dále Veleba. Patnáctiletou dobu k přihlášení restitučních nároků totiž zemědělci považují za dostatečně dlouhou.

Prezident Agrární komory zopakoval, že tuzemské zemědělství je v kritickém stavu, masivně se zvyšují dovozy vajec, hovězího a vepřového masa. O situaci chtějí farmáři v nejbližší době jednat s premiérem Jiřím Paroubkem a se zástupci parlamentních klubů. V případě neúspěchu nevyloučili ani přípravu protestních akcí, jimiž by politiky na své problémy upozornili.