Výrok auditora je nutné umět správně přečíst

28.04.2000 | ,
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Význam ověřování účetních výkazů nemůže být přeceňován

Význam ověřování účetních výkazů nemůže být přeceňován. Auditor pracuje vždy s vybranými údaji, jinak by v podstatě nahrazoval účetní oddělení svého klienta. Ne každý se umí v auditorské zprávě orientovat. Jak je možné, že podle zprávy auditora účetní závěrka věrně zobrazuje majetek nějaké firmy a příznivý hospodářský výsledek, a přitom je v krátkém čase na firmu prohlášen konkurs? Je auditor podvodník, popleta, nebo je to ještě jinak? Jak je možné, že si představitel velké firmy veřejně stěžuje na auditora, na jeho příliš přísné požadavky na ocenění pohledávek, které údajně zkreslily hospodářský výsledek? Pokusme se odpovědět.

Účetní audit

S auditem se můžeme setkat v mnoha oblastech činnosti. Běžný je třeba audit nákladu u novin a časopisů. Pouze jediný typ auditu je ze zákona povinný, a to ověřování účetní závěrky podnikatelských subjektů. Jedenkrát ročně musejí mít ověřené účetní výkazy akciové společnosti a ostatní společ

nosti a družstva, pokud jejich tržby přesáhnou 40 miliónů nebo výše jejich čistého obchodního jmění činila více než 20 miliónů korun.

Podle zákona o účetnictví se účetní závěrkou rozumí nejen rozvaha (bilance), výkaz zisků a ztrát, ale i příloha. A to je prvotním zdrojem mnoha nedorozumění. Pokud si někdo přečte ve výroční zprávě výrok auditora "bez výhrad" a díky tomu se plně spolehne na údaje v účetních výkazech, může se ošklivě zklamat. Holá čísla nikomu nic neřeknou. Výrok auditora je nutné umět přečís

t. A k tomu patří prolistovat přílohu účetních výkazů, která obsahuje údaje týkající se způsobů oceňování, postupů odpisování, postupů účtování a dalších informací, které jsou důležité pro posouzení stavu majetku a závazků, finanční situace a hospodářského výsledku. Příloha by měla obsahovat takové informace, jako jsou konkrétně vyčíslená rizika nedobytných pohledávek či jiná rizika znehodnocení či ztráty majetku. Teprve s poznáním všech těchto okolností je možné reálně posuzovat stav majetku a zisk firmy, a tedy usuzovat na podnikatelské výhledy.

Různé výroky

Nejčastěji se setkáme s auditorským výrokem "bez výhrad". To znamená, že účetnictví je vedeno v souladu s právními předpisy. To však neznamená, že oceňovací předpisy a odpisovací postupy, neumožňují určitou kreativitu při ovlivňování celkového dojmu. Právě výhrady k oceňování aktiv bývají ve výrocích auditorů nejčastější. Pokud auditor nabude přesvědčení, že nemá dostatek podkladů pro kvalifikované vyjádření, vydá výrok, že odstupuje od výroku. Případně může vydat i záporný výrok, což znamená, že účetní výkazy firmy nezobrazují věrně majetek, závazky a hospodaření firmy.

Pro příklad ocitujme, jak firma Ernst & Young zjemnila svůj výrok o účetní závěrce Škody Plzeň: "Auditory společnosti jsme byli jmenováni pro rok 1995. Proto nevyjadřujeme naše stanovisko ke konsolidované účetní závěrce společnosti k 31. prosinci 1994, ověřujeme však dodržení bilanční kontinuity s rokem 1994. Případné změny počátečních zůstatků by mohly ovlivnit hospodářský výsledek spo

lečnosti za období roku 1995."

Jak pracují?

Komora auditorů sdružuje okolo 1200 auditorů, 900 asistentů auditorů a vydala necelých 300 auditorských licencí pro právnické osoby. O práci auditora je obrovský zájem, a to nejen mezi ekonomy, ale i mezi absolventy technických vysokých škol s ekonomickým zaměřením. Dvakrát ročně se konají auditorské kursy, takže počet auditorů přibývá tempem zhruba 30 až 40 ročně.

Práce auditora je v podstatě sezónní záležitost. Nejvíce práce je v prvním pololetí, kdy podniky uzavírají účetnictví za předešlý rok. Do konce června musejí odevzdat daňové přiznání a do konce srpna akciové společnosti svolávají řádné valné hromady, které schvalují účetní závěrky a rozhodují o způsobu naložení s hospodářským výsledkem. Do té doby by měl být audit hospodaření hotov. Na podzim pak většinou auditoři absolvují různá školení a vzdělávací kursy. Velké firmy, aby se vyhnuly zmatkům po novém roce, si zvou auditory k předběžným konzultacím už na podzim.

Odpovědnost a nezávislost

Jaká je vlastně odpovědnost auditorů za jejich výroky? Je možné je žalovat, když na základě jejich výroku investujeme a utrpíme finanční ztrátu? Ano, možné to je, i když u nás neobvyklé. Ve světě se podobné procesy konaly. V občanskoprávním sporu bychom museli prokázat

jednoznačné zavinění auditora a žalovat o náhradu škody. Ostatně zákon o auditorech a Komoře auditorů ČR s tím i počítá. V paragrafu 18 se uvádí, že auditor je povinen před zahájením své činnosti uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem auditorské činnosti. Toto pojištění musí trvat po celou dobu výkonu auditorské činnosti.

Nezávislost auditorů je problémem na celém světě. Auditora vybírá představenstvo, které pochopitelně chce mít navenek především potvrzeno, že hospodaří dobře. Naopak investorská veřejnost a akcionáři mají snahu dozvědět se skutečný stav v podniku. V tomto centru protichůdných zájmů musí pracovat auditor, který zase chce dostat zaplaceno a získat pokud možno dlouhodobější smlouvu.

Není divu, když občas dochází k nedorozuměním. V únoru roku 1997 vyměnila IPB v průběhu ověřování hospodářských výsledků za předchozí období bez vysvětlení dlouholetého auditora Cooper & Lybrand za firmu Ernst & Young. To vyvolalo vlnu spekulací v souvislosti s připravovanou privatizací. Po odhalení výměny se IPB bránila tvrzením, že "nový auditor může poskytnout investorům čerstvý, neotřelý pohled na finanční situaci banky".

Poslání auditu

Při schvalování zákona o auditorech v roce 1992 tehdejší ministr financí Ivan Kočárník řekl, že "auditorská činnost by měla přispět k upevnění finanční kázně a vytvořit příznivé předpoklady pro plnění daňových povinností vůči státu a všech forem podnikání". Jestli se tyto cíle splnily, těžko soudit. Daňové dluhy vůči st

átu trvale rostou a ani s finanční kázní to není u nás ideální. Poslání auditu je omezené a nemůže suplovat podnikatelskou kázeň, špatnou vymahatelnost smlouvy a ostatní neduhy každodenní hospodářské reality.

Některé definice auditu

Posláním a smyslem aud

itu je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetních výkazů zveřejněných vedením účetní jednotky. Auditor ověřuje, zda údaje v účetních výkazech věrně zobrazují stav majetku a závazků, finanční situaci a výsledek hospodaření společnosti v souladu s pravidly předepsanými českými nebo jinými účetními předpisy, často s Mezinárodními účetními standardy. Názor auditora má dostatečnou vypovídací schopnost pouze a jenom ve spojení s určitou úplnou účetní závěrkou, ke které se auditor vyjadřuje. Názor auditora vytržený ze souvislosti s konkrétní účetní závěrkou je zmatečný. Zdroj: KA ČR

Audit je systematický proces objektivního získávání a vyhodnocování důkazů, týkajících se informací o ekonomických činnostech a událostech, s cílem zjistit míru souladu mezi těmito informacemi a stanovenými kritérii a sdělit výsledky zainteresovaným zájemcům.

Auditorská zpráva je vyjádření názoru nezávislé, kompetentní osoby, vycházející z přesvědčivých důkazů a týkající se všech materiálů, které mají vztah k účetním informacím sdělovaným právnickou osobou (jednotlivcem, firmou nebo vládní organizací), a v souladu těchto informací se stanovenými kritérii. Zdroj: Výbor americké účetní asociace

Auditoři ověřují,

a)

zda údaje v účetní závěrce, konsolidované účetní závěrce (dále jen účetní závěrka) a ve výroční zprávě věrně zobrazují stav majetku a závazků, rozdíl majetku a závazků, finanční situaci a výsledek hospodaření,

b)

zda účetnictví je vedeno úplně, průkazným způsobem a správně.

Cílem auditu účetní závěrky je umožnit auditorovi vyjádřit názor, zda účetní závěrka je vyhotovena ve všech významných aspektech v souladu s používanými účetními zásadami.

Audit je přezkoušení účetních výkazů, vlastního účetního systému a účetních zápisů oprávněným auditorem v míře dostatečné k vyslovení názoru, zda předložené účetní výkazy jsou pravdivé a věrné a zda jsou v souladu s odpovídajícími předpisy.

Audit je způsob, kterým je jedna osoba ujištěna druhou o kvalitě, podmínkách nebo stavu předmětné věci, kterou druhá osoba zkoumala. Potřeba takového auditu vzniká, protože první osoba má pochybnosti nebo si není jista kvalitou, podmínkami nebo stavem předmětné věci a sama není schopna se těchto pochybností či nejistoty zbavit.

Audit je nezávislé ověření a vyjádření názoru na účetní výkazy podniku jmenovaným auditorem na základě tohoto jmenování a ve shodě s příslušnými zákonnými předpisy. Posláním auditu je zvýšit věrohodnost účetních výkazů publikovaných vedením společnosti.

Zdroj: HN z 28. 4. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: DANĚ