Lidé s vyšším příjmem by si díky zvednutí hranic mohli v nemoci mírně polepšit. Zatím na své onemocnění většinou doplácejí. Mnozí z nich si proto raději na léčení berou dovolenou. Nejčastěji jsou podle statistik naopak nemocné osoby s nízkým výdělkem.
Hranice pro výpočet dávek se upravují podle vývoje průměrné mzdy. Dávky se vypočítávají z takzvaného denního vyměřovacího základu, který představuje zhruba průměrný denní příjem v posledním roce. Částka do spodní hranice se do vyměřovacího základu započítává celá. Z částky nad tuto hranici až do 690 korun se pak bere 60 procent. Pokud je denní základ ještě vyšší, nezohledňuje se. Od ledna se bude 60 procent započítávat z průměrného denního příjmu do 730 korun.
Podle nových hranic by lidé s denním vyměřovacím základem 600 korun měli mít nárok na celých 510 korun a k tomu 60 procent ze zbývajících 90 korun. Připadlo by jim tedy 564 korun. Lidé s průměrným denním příjmem v posledním roce nad 730 korun budou mít vyměřovací základ maximálně 642 korun, což je o 36 korun víc než nyní. Vyšší dávky podle nových hranic by měli dostat i lidé, kteří onemocní ještě před 1. lednem a budou marodit nejméně do tohoto data.
Nové hranice by měly platit do konce příštího roku. Kdyby ale sněmovna schválila nový zákon o nemocenské, podle něhož by dávky měly v prvních dvou týdnech nemoci místo státu poskytovat zaměstnavatelé, situace by se mohla změnit. Norma by upravila i nové hranice.



Test Fiat Panda La Prima: Styl za dobrou cenu a automat k tomu
Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
