Klausova strana zvažuje, zda k zapojení zákonodárců do výběru bankovní rady nepostačí normální zákon. Největší pravicová strana nesouhlasí s rozsáhlou nezávislostí ČNB, kterou do značné míry odvozuje od způsobu výběru jejího vedení, kdy veškeré rozhodování přísluší prezidentu republiky.
Společný návrh ústavní novely vypracovaný na základě opoziční smlouvy, který by mimo jiné stanovil, že hlava státu jmenuje pouze třetinu bankovní rady podle vlastního uvážení a dvě třetiny na základě návrhu Poslanecké sněmovny a Senátu, se nyní zdá být v horní parlamentní komoře neprůchodný. Proti je jak čtyřkoalice, tak komunisté. Proto ODS zvažuje postup, kdy by stejné ustanovení mohlo být zakotveno rovnou do zákona o ČNB.
O něm se hlasuje nikoliv třípětinovou, ale nadpoloviční většinou a tu mají strany opoziční smlouvy zajištěnu v obou parlamentních komorách. Jeho novelu, která má sladit českou legislativu se standardy EU, navíc Sněmovna právě projednává.Podle místopředsedy ODS Ivana Langra tuto otázku ještě musí posoudit právní experti. Vedle toho by do čtrnácti dnů mělo padnout rozhodnutí, jak dále nakládat s návrhem ústavní novely Senátu, který se zatím nemá k rozhodnutí o jejím osudu. (Původně ODS byla radikálnější a ž
ádala, aby celé vedení centrální banky musel prezident jmenovat na návrh Parlamentu a vlády.) ODS hodlá prosazovat také důslednější veřejnou kontrolu ČNB, zejména jejího běžného hospodaření a operací s cennými papíry. Její měnovou politiku by každoročně před poslanci obhajoval guvernér. Jeho vystoupení ve Sněmovně by se pak prý mohlo stát základem pro veřejnou diskusi o měnové politice. V Klausově straně se však začínají šířit obavy, že ČSSD o nový způsob jmenování Bankovní rady ČNB, a zejména o přísnější podmínky činnosti centrální banky, ztrácí zájem.Poslanec Bohuslav Sobotka (ČSSD) z rozpočtového výboru tvrdí, že jeho strana si na paragrafu ústavní novely týkající se ČNB stojí. Na druhé straně se ale domnívá, že všeobecně uznávanou samostatnost centrální banky při tvorbě měnové politiky nelze omezovat. O jejím hospodaření a jednotlivých opatřeních je podle něj na půdě Sněmovny možné více diskutovat, ale jedině ex post. Ministr financí Pavel Mertlík poslancům připomněl, že brzy po roce 2003 ČR chce vstoupi
t do EU. Nedlouho poté - snad už za další tři až čtyři roky - se předpokládá zapojení do Evropské měnové unie. Pak skončí činnost jako samostatné instituce a ta se stane jednou z konstitutivních poboček Evropské centrální banky.Zdroj: HN z 9. 5. 2000