HK: Služby v EU by se měly řídit právem země původu poskytovatele

"Je to dobré rozhodnutí, protože princip 'země původu' je základem nejen pro fungování evropského trhu zboží, ale i trhu služeb," řekl prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Rozhodnutí výboru EP zachovat v návrhu směrnice o službách princip země původu a zároveň restriktivní výklad služeb ve veřejném zájmu, jež budou vyňaty z rozsahu směrnice, je určitě pozitivní signál pro české podniky, doplnil poradce sdružení Europlatform Jan Mraček.

Poslanci odmítli vyjmout ze záběru směrnice služby veřejného zájmu. Nebude se vztahovat pouze na některé z nich, které jsou čistě neobchodní, jako je zdravotnictví, nebo zvlášť citlivé, jako loterie, kasina či audiovizuální sektor.

Výsledek hlasování ve výboru znamená, že směrnice bude předložena plénu v podobě nečekaně podobné tomu, co Evropská komise před dvěma lety jednomyslně schválila a co navrhla členským státům. "Výsledek tohoto dílčího hlasování jednoho výboru EP ale nelze přeceňovat, neboť klíčová bitva o finální podobu směrnice o službách se svede až při závěrečném hlasování v parlamentu a hlavně v Radě EU," míní Mraček.

Poslední signály z některých zemí EU podle něj naznačují, že neustále existuje velmi silný odpor pro schválení takového návrhu směrnice, který by skutečně přinesl liberalizaci poskytování služeb v EU. Odkládání přijetí směrnice svědčí o nedostatečné ochotě několika členských států přikročit k nezbytným hospodářským a sociálním reformám, poznamenal.

Směrnice známá pod jménem svého autora komisaře Fritse Bolkesteina se stala zejména v kampani před referendem o euroústavě ve Francii symbolem údajného neoliberálního obratu EU. Odbory a levicové strany v mnoha starých členských zemích EU proti ní bojují, protože podle nich umožňuje podnikům z nových členských států soutěžit o zakázky v celé EU a dopouštět se tak "sociálního dumpingu".

Evropská komise odhaduje, že sektor služeb vytváří 70 procent bohatství unie. Domnívá se, že odstranění překážek by vedlo k obrovskému rozmachu tohoto trhu, podnítilo zaměstnanost i hospodářský růst. Volný pohyb služeb je sice zapsán už v Římské smlouvě z roku 1957 jako jedna ze čtyř základních svobod, ve skutečnosti mu však brání řada překážek. Smyslem Bolkesteinovy směrnice je ho skoro úplně uvolnit a vytvořit na vnitřním trhu EU v této oblasti stejně konkurenční prostředí, jaké existuje pro pohyb zboží.