Žaluda: Návrat k značce Winterthur zvýší její sílu

05.12.2005 | , Finance.cz
INTERVIEW


Credit Suisse life & pensions PF od ledna příštího roku mění svůj název na Winterthur PF. O staronovém názvu, penzijním připojištění nebo reformě systému jsme se bavili Petrem Žaludou.

Jak dlouho váš penzijní fond působí na českém finančním trhu?

Penzijní fond Credit Suisse Life & Pensions působí na českém trhu od roku 1994, byl tedy jedním z prvních penzijních fondů, které vstoupily na český trh. Koncem loňského roku jsme oslavovali s našimi klienty 10. výročí.

Domníváte se, že je v současné době trh stabilizovaný a nebude docházet k žádným výraznějším změnám? Minulý měsíc například došlo ke změně majitele u Hornického penzijního fondu.

Nepředpokládám, že by na trhu mělo dojít k nějakým zásadnějším změnám v majetkové struktuře penzijních fondů. Trh se v České republice postupně konsolidoval. Právě Credit Suisse Life & Pensions PF byl ostatně jedním z velmi aktivních účastníků procesu konsolidace trhu, když jsme ve třech fúzích postupně sloučili sedm penzijních fondů včetně tehdy největšího fondu ,Vojenského otevřeného penzijního fondu. Z více než čtyřiceti penzijních fondů, které tu působily v roce 1995 jich je nyní na trhu deset, resp. s Hornickým penzijním fondem jedenáct.

Především díky fúzím a akvizicím zůstal menší počet fondů, ale větších a silnějších. Právě správa velkých objemů aktiv je totiž jednou z podmínek efektivity fungování celého systému. V tom je ostatně jedna z našich velkých výhod – spravujeme ze všech fondů největší objem aktiv, přes 25,5 miliardy korun.

Od počátku roku 2006 skupina Winterthur přejmenuje své společnosti poskytující životní a penzijní připojištění ve střední a východní Evropě. Co bylo příčinou tohoto kroku? Proč návrat k dřívějšímu názvu?

K názvu Winterthur se vracíme po čtyřech letech nejen v ČR, ale i na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku. Důvod je jednoduchý – jde o změnu strategie celé skupiny Winterthur. Nejde tedy o změnu vlastnické struktury. Ta zůstává zcela stejná, stále patříme do Winterthur Group a ta je i nadále součástí Credit Suisse Group.

V době po začlenění Winterthur Group do Credit Suisse Group sledovala skupina strategii integrovaných služeb tzv. „banko-pojištění“. Proto byl nejen ve střední a východní Evropě, ale i např. v Číně používán název Credit Suisse Life & Pensions, který evokoval jak bankovní součást celé skupiny, tak poskytování služeb životního pojištění a penzijního připojištění. V roce 2004 vedení Winterthur Group rozhodlo o změně strategie a o odklonu od banko-pojištění. Celá skupina se chce opět více soustředit na své nejsilnější stránky, tedy právě na  životní pojištění a penzijní připojištění.

S tím souvisí i návrat k původní značce Winterthur. Její celosvětové používání ve všech zemích, kde Winterthur Group působí, především pomůže posilovat povědomí o ní a zvýší její marketingovou sílu.

Dotkne se tato změna stávajících klientů? Jakým způsobem je budete informovat o změně?

Změna názvu se jich nijak nedotkne. Všechny závazky pochopitelně zůstávají plně v platnosti. Nemění se ani kontaktní údaje, jako je IČ nebo adresy. Klienti tak v souvislosti se změnou nemusejí nic dělat ani nikam chodit.

Všem našim klientům jsme poslali už v září informativní dopis, kde jsme je informovali o re-brandingu, jeho důvodech a očekávaných přínosech a samozřejmě i o jeho načasování.

Zároveň s tím jsme zavedli novou sekci našich internetových stránek speciálně o změně názvu, k dispozici je také e-mailová schránka pro klientské dotazy vas.partner@cslife.cz. Ke stávající infolince jsme zprovoznili také další bezplatnou linku 841 111 121.

Penzijní připojištění je finanční produkt u kterého není omezen přechod mezi jednotlivými fondy. Čím chcete přesvědčit současné klienty a zároveň i potenciální, že se neděje nic, co by bylo důvodem k znepokojování. Nebojíte se odlivu klientů?

Jsem přesvědčen, že jsme důvody a souvislosti našim klientům vysvětlili otevřeně a v dostatečné míře. Právě otevřená komunikace směrem k nim je zárukou toho, že pochopí důvody a přijmou je jako racionální. Odlivu klientů se tedy rozhodně neobávám. Přesto se domnívám, že přechody mezi penzijními fondy by měly být vůči klientovi zpoplatněny nebo časově omezeny, např. jedenkrát za rok. Důvodem je již stabilní trh penzijních fondů, který si nevyžaduje časté přesuny klientů, které jsou často spíše vedeny snahou zprostředkovatelů o získání provize než objektivními požadavky klienta na zhodnocení případně bezpečnost fondů.

Počet účastníků penzijního připojištění neustále roste. Co si myslíte, že je důvodem takovéto situace? Myslíte si, že převládá strach z budoucnosti nebo lidé vnímají tento produkt jako možnost využití státních příspěvků a daňových úlev?

Počet účastníků skutečně roste, ale tento růst se zpomaluje s tím, jak je trh v podstatě již téměř nasycený. Nyní jsou v České republice do systému penzijního připojištění se státním příspěvkem zapojeny více než tři miliony lidí. To, co považuji za zásadnější trend, je spíše růst výše pravidelného příspěvku. Tento trend bude dle mého názoru i nadále pokračovat s tím, jak si lidé stále více uvědomují, že pouze příjem ze státního průběžného systému jim v důchodovém věku nezajistí životní úroveň, na jakou byli zvyklí. To je hlavní motivací pro vstup do systému penzijního připojištění, ve které má samozřejmě svojí kladnou roli i státní příspěvek a daňová úleva. Čím více prostředků si lidé nashromáždí na důchod, tím lépe nejen jednotlivce, ale i pro stabilitu celé ekonomiky a pro stát.

Velmi pozitivním faktorem je také podpora zaměstnavatelů, která nesmírně pomáhá posilovat zájem lidí o penzijní připojištění. Credit Suisse Life & Pensions penzijní fond spolupracuje aktuálně s více než 2000 zaměstnavateli, kteří přispívají téměř třetině našich klientů. Stále více se tímto trendem přibližujeme nejrozvinutějším zemím západní Evropy, kde je zaměstnavatelský příspěvek jedním z nejčastějších a nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů.

Novela zákona o daních z příjmů by měla zrušit možnost využití daňových úlev při nedodržení zákonných podmínek. Pokud klienti v budoucnu vypoví předčasně smlouvu, budou muset dodanit příjmy. Souhlasíte s tímto krokem zákonodárců?

Penzijní připojištění je určeno ke kumulaci prostředků na penzi.. Proto jej také stát podporuje. Rozumím té motivaci maximalizovat počet lidí, kteří jej k tomuto účelu na konci použijí. Takže určitá míra zpřísnění regulace je v pořádku. Na druhé straně by se nemělo zapomínat i na pozitivní motivaci k zapojení se do systému nebo ke zvýšení příspěvku – zde je na místě zvážit např. posílení možnosti daňových úlev nebo příspěvku. Rozhodně totiž platí to, co jsem říkal u předchozí otázky, totiž že aktivní zapojení lidí do dobrovolného pilíře je dobré pro celou ekonomiku.

Stále jsou slyšet obavy občanů z budoucího vývoje finančního trhu. Jak přesvědčit někoho, že za třicet let opravdu dojde k výplatě jeho úspor? Je toto důvod, proč se lidé „drží při zdi“ a často volí výši příspěvku, která není příliš citelnou položkou rodinného rozpočtu? Nebo máte jiné vysvětlení?

Důvodů, proč lze penzijnímu připojištění důvěřovat, je více. Jednak zde hraje roli důvěryhodnost, síla a stabilita finančních společností, které penzijní pojištění poskytují. Roli hraje také vysoká míra regulace a dohledu státních orgánů. Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že dobrovolný pilíř důchodového zabezpečení funguje velmi dobře. Na druhé straně je povědomost o nutnosti řešit svoji finanční situaci v důchodu asi taková, že již lidé ví o nutnosti spořit si, ale ještě neví kolik si musí spořit, aby naspořená částka vytvořila významný finanční zdroj. A tady je velký dluh i státu, který musí sdělit lidem, že na penze mít nebude. Musejí totiž očekávat, že reálná výše důchodu od státu do budoucna rozhodně neporoste, naopak. Je to logické – pokud mně státní důchod nezabezpečí, musím se o zabezpečení postarat sám, musím být odpovědnější. Jak jsem ale říkal výše, důležitou roli hraje i podpora ze strany zaměstnavatelů a státu.

Průměrný příspěvek našich klientů se pohybuje okolo 500 korun měsíčně, a vykazuje dlouhodobě rostoucí trend. Věřím tedy, že i nadále bude růst s tím, jak si lidé uvědomují jeho roli mezi příjmy, které v důchodu dostanou.

Reforma důchodového systému v České republice stále čeká na svoji realizaci. Možností je hodně, řešení zatím žádné. Vzhledem k blížícím se volbám se tato otázka dostala zase do pozadí politického dění.  Jak se díváte na tuto problematiku?

V rámci skupiny Winterthur i v rámci skupiny Credit Suisse máme mnoho zkušeností ze zemí, které penzijní reformu realizovaly, nejaktuálněji na Slovensku. Naše zkušenosti a znalosti se snažíme maximálně sdílet – proto jsme například v květnu organizovali konferenci o penzijní reformě, které se účastnil např. šéf komise pro přípravu reformy Vladimír Bezděk nebo slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny Ľudovít Kaník.

Rozhodně chceme být aktivním účastníkem debaty o podobě budoucího penzijního systému pro Českou republiku. Jsem totiž přesvědčen, že ji naše země velmi urgentně potřebuje, protože současný systém je dlouhodobě neudržitelný. Politické strany nyní vytvářejí svoje volební programy. Každá z nich má názor na reformu, ale jen razantní a systémová změna penzijního systému může vést k dlouhodobé prosperitě. Za posledních 18 měsíců se udělalo hodně pro přípravu a objektivizaci podmínek reformy. A nejpozději po volbách se ukáže jak politici pochopili roli této reformy pro ekonomickou stabilitu státu a občanů samotných.

Když jste zmínil slovenskou reformu, nemůžu se nezeptat, jak se do ní vaše společnost zapojila?

Na Slovensku působíme v rámci nově vzniklého druhého pilíře jako DSS – důchodová správcovská společnost a musím s radostí říct, že velmi úspěšně. Zákon nám bohužel neumožňuje zveřejnit přesná čísla a tak jediné, co k tomu mohu říci je, že máme na Slovensku ve druhém pilíři pozici jednoznačné jedničky v objemu spravovaných prostředků klientů ..

Souhlasíte s tamější novou podobou systému?

Slovensko si zvolilo opt-out, tedy variantu, kdy si mohou lidé vybrat, zda chtějí část svých plateb na sociální pojištění přesměrovat do soukromých fondů (DSS). Jsem přesvědčen, že zvolilo dobrou a efektivní variantu. Původní slovenský penzijní systém a jeho situace jsou velmi podobné našemu systému. Proto bych variantu opt-out považoval za velmi dobrou i pro ČR.

Ještě jedna otázka. Co si myslíte, že je vaše výhoda oproti konkurenci? Proč by si klient měl vybrat právě váš penzijní fond?

Máme sílu, tradici, zkušenost i kredibilitu. Naše síla a stabilita je lokálně v největším spravovaném objemu aktiv – 25,5 miliardy korun, celosvětově spravuje Winterthur Group aktiva za více než 152 miliard švýcarských franků. Tradice a zkušenost na českém trhu je nyní již jedenáctiletá, celosvětově pak trvá 130 let – za tuto dobu se mohli naši klienti přesvědčit, že jsme seriózním partnerem pro celý jejich život.

Děkuji za rozhovor.
Nadja Fehimovič, Finance.cz

 

Petr Žaluda (39) se narodil v Brně, kde také vystudoval Vysoké učení technické. Postupně také absolvoval studijní programy na Univerzitě v Utrechtu a Sheffield Business School. Od roku 1996 pracoval pro Winterthur penzijní fond. Za dva roky dosáhl pozice generálního ředitele. V současné době působí ve společnosti Credit Suisse Life & Pensions jako generální ředitel pro Českou a Slovenskou republiku.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INTERVIEW



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.