Analytici: Rozpočet je reálný, vláda ale v roce voleb nešetří

"Rozpočet lze stěží označit za úsporný," řekl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Silný růst ekonomiky podle něj vytvořil větší prostor pro pokrytí rozpočtových priorit i většiny dodatečných požadavků než v minulých letech. Tím se prý načas zakryla skutečnost, že z reformy veřejných financí přijaté začátkem volebního období zbylo torzo. Příjmy byly příliš přizpůsobeny plánovaným výdajům, doplnila analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Státní pokladna utratí téměř bilion korun, stát totiž hodlá ve volebním roce více investovat, upozornil analytik Volksbank Vladimír Pikora. Proti minulosti stoupne zejména částka, ze které mohou poslanci čerpat při financování projektů ve svých volebních obvodech. "Dá se tedy předpokládat, že kdyby nás v příštím roce nečekaly volby, byl by navržený deficit výrazně nižší," dodal.

Mezi analytiky převládá názor, že vláda navržený schodek nepřekročí. Deficit vychází na základě reálných předpokladů, soudí analytik Komerční banky Jan Vejmělek. "Bude-li ekonomika v příštím roce šlapat, může takovýto rozpočet s klidem utáhnout," uvedl Sobíšek. Horská s tím souhlasí, ale připomíná, že riziko většího schodku existuje.

V průběhu přípravy návrhu rozpočtu se podle jejích slov netransparentním způsobem navyšovaly původně plánované příjmy, aniž bylo řádně zdokumentováno na základě čeho. "Jediné oficiální vysvětlení bylo zlepšení výběru daní. V této oblasti nebyly učiněny ale žádné změny, které by znatelně snížily daňové úniky," poznamenala.

Ministr financí Bohuslav Sobotka dnes analytiky, kteří nový rozpočet haní kvůli údajně nadhodnoceným příjmům, kritizoval. Podle něj by se měli podívat na vývoj letošního rozpočtu. "Také před rokem říkali, že máme nadhodnocené příjmy a letošní vývoj státního rozpočtu je velmi pozitivní. Takže analytici se mýlí," dodal. Letošní lepší výsledky rozpočtu jsou způsobeny loňskými pesimistickými odhady výběru daní, podotkl Vejmělek.

Analytik ČSOB Petr Dufek informoval o tom, že Česko v loňském roce dosáhlo mezi zeměmi visegrádské čtyřky (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko) nejnižšího deficitu veřejných financí a zároveň mělo nejnižší veřejný dluh. V porovnání se všemi zeměmi EU měla ČR 11. nejvyšší schodek rozpočtu, avšak na druhé straně sedmé nejnižší zadlužení.