Miliardové úniky p
eněz, ke kterým došlo podvodným jednáním, bude financovat český stát tím, že zaplatí část dluhů sektoru družstevních záložen. Do očí bijící podvodné praktiky, jimiž se prostřednictvím dceřiných společností dala vytunelovat záložna, se dají objevit po uvalení nucené správy.Podle nedávno zveřejněné zprávy vydá český stát dluhopisy za 6 mld. jako náplast na ohrožených 8,5 až 9 mld. vkladů z celkových téměř 10 mld. korun, které mají v záložnách uloženy jejich členové. Uvolněním peněz daňových poplatníků, a to dokonce ne současných, ale zejména těch budoucích, bude financovat úniky vkladů, které vrcholily v době, kdy už se nad záložnami a jejich dceřinými společnostmi stahovaly mraky. Je špatné, když s penězi jiných lidí pracuje někdo, kdo neumí podnikat. Ješ
tě horší ale je, když podnikat "umí". Jak bylo možné tunelovat největší českou záložnu tak, aby to nikdo neviděl, a připravit družstevníky prostřednictvím komplikovaných obchodů realizovaných v dceřiné společnosti o téměř miliardu korun, ukazují níže uvedené příklady.Jak mizí miliarda
Ostravská 1. Družstevní záložna (1. DZ) už pomalu dosahovala v mnoha parametrech rozměrů malé banky. Celorepubliková síť poboček, více než 20 000 klientů, v porovnání s ostatními kampeličkami i největší objem vkladů (před uvalením nucené správy více než 3 miliardy korun). Těchto dimenzí dosáhla rozsáhlými marketingovými akcemi, které stály spoustu peněz. JUDr. Jiří Hartmann, právník, který je úzce seznámen s problematikou 1. DZ, uvádí, že se 1. DZ snažila vklady svých č
lenů "zhodnocovat" zejména prostřednictvím dceřiné společnosti Družstevní holding, a. s. (DH), která byla měřeno obchodním obratem jednou z největších českých firem. Nyní patří mezi největší i dosaženou ztrátou. Hospodářský výsledek běžného období (což bylo jen deset měsíců loňského roku, protože 4. listopadu Úřad pro dohled nad družstevními záložnami uvalil nucenou správu na 1. DZ, která je jediným vlastníkem DH) byl minusový o 2,3 miliardy korun. Stomilionové základní jmění, kterým ho vybavila mateřská záložna, na tuto ztrátu nestačilo. Vlastní jmění Družstevního holdingu se kvůli tomu pochopitelně ocitlo také v červených číslech (-2,221 mld. Kč).Rozsah špatných obchodů
Družstevníci 1. DZ na chování její dceřiné společnosti samozřejmě doplatili. Na objem 3,345 mld. celkových aktiv záložny přikázal auditor vytvořit rezervy a opravné položky ve výši 2,1 mld. korun, a to především z důvodu operací realizovaných v DH.
Po určitou dobu 1. DZ skrývala své problémy v Družstevním holdingu, tedy mimo kompetence dozoru, a to především prostřednictvím převodu příslušných aktiv. Do struktury skupiny okolo záložny patřily i "vnučky", tzn. společnosti, které si Družstevní holding vytvořil jako své dcery. Některé z nich půjdou do konkurzu.
O kvalitě uzavíraných smluv svědčí příklad, který ale není z nejkřiklavějších. Firma FormulaCross měla postavit v Ostravě pro DH velkou halu, v níž se měly konat autokrosové závody. "Stavba není dodnes dokončena a plnění z druhé strany není nijak smluvně zajištěno," konstatuje JUDr. Jiř
í Hartmann. Tento příklad je však slabým odvarem obchodů s vlastními pohledávkami, které na poslední chvíli, možná však spíše už pět minut po dvanácté, proběhly s cílem vytěžit z krachující záložny co nejvíce. Supí obchodní praktiky.Objevují se stále no
vé smlouvy, jimiž se deklarují závazky vůči Družstevnímu holdingu. Jsou dokumenty antidatované? Byly uzavírány a obnovovány v momentech, kdy bylo jasné, že dny Družstevního holdingu jsou už zřejmě sečteny. Jejich prostřednictvím narůstají případy, kdy DH bude muset platit, respektive nebudou uhrazeny jeho pohledávky. V praxi to znamená ztrátu pro záložnu, tedy pro družstevníky. Podle uzavřených smluv bratru skoro 800 milionů korun.Dřevo a boty za půl miliardy
Smlouvy, v jejichž důsledku se objevily nové závazky Družstevního holdingu, byly uzavírány se společnostmi, které byly v té době personálně i finančně propojeny za účelem skrytého úvěrování. Třetím stranám tak bylo umožněno, aby se výrazně obohatily na účet Družstevního holdingu a 1. DZ. JUDr. Jiří H
artmann potvrzuje, že obecně byly smlouvy postaveny tak, že plnění druhé smluvní strany nebylo nijak zajištěno.Z obchodů se dřevem, kdy DH financoval jeho dovoz, přičemž objem dodávek byl postupně zvyšován až na jednu miliardu Kč, plyne nyní pro Družstevní povinnost uhradit novým smluvním partnerům stamilionové částky.
Došlo k tomu "díky" naprosto neobvyklým a výstředním podmínkám uzavřené smlouvy, kterou právní experti charakterizují jako nevýhodnou pro jednu stranu a jako jednání v rozporu s dob
rými mravy.DH se ve smlouvě z 2. 2. 1999 zavázal, že bude firmě AWT, s. r. o. financovat dovoz dřeva. Podle nové smlouvy s AWT z 3. 5. 1999 došlo k navýšení objemu a také ke změně smluvních podmínek. Obsahem nové dohody bylo totiž i ujednání o smluvní pokutě. Pokud by DH od smlouvy odstoupil, poskytl by důvod k uplatnění sankce. Její výše byla závratná. Padesát procent z hodnoty kontraktu. Rozumí se tím miliardového, protože na tuto částku zněla nově uzavřená dohoda.
Firma AWT 27. 9. 1999 poslala fakturu
a čtyři dny na to Družstevní odstupuje od smlouvy. Do týdne pak uznal, že zaplatí extrémní padesátiprocentní sankci. Podle podmínek smlouvy měla AWT obdržet 529 mil. Kč. Po dohodě mezi AWT a DH pak měla být tato částka snížena na 264 mil. korun. Do uvalení nucené správy na 1. DZ, jediného vlastníka DH, chyběly necelé dva týdny.Ztráty měly vznikat, aby si je třetí strany mohly započítávat
Tím však věc ještě nekončí. I smluvní pokuta je pohledávkou firmy AWT. Ta ji proto se souhlasem DH uděleným před uvalením nucené správy na 1. DZ prodala třetím stranám. Těmi byly firmy SAGA Print, F-Šohaj Strážnice a Bohemia Wood. Jde vesměs o společnosti, které Družstevnímu holdingu dlužily. Proto si tyto pohledávky, zakoupené od firmy AWT, mohly započítat. V př
ípadě dvou z nich šlo o více než 227 mil. Kč. Jinými slovy, DH jako by řekl: Započítejte si proti nám, co chcete, nevadí, že nám dlužíte a nezaplatíte.Třetí strany teď tvrdí, že už žádné závazky k DH nemají. Právní posudky, jak potvrzuje JUDr. Jiří Hartmann a Úřad pro dohled, jsou však toho názoru, že smlouvy, jimiž DH vstupoval do nevýhodných vztahů, jsou neplatné, protože byly učiněny v rozporu s dobrými mravy. Je tedy možné podat trestní oznámení a žaloby na neplatnost dalších úkonů. Situaci komplikuje
ta skutečnost, že bývalé vedení DH řadu takto pochybných závazků uznalo za oprávněné. Konečné slovo však může říci jen soud. Možnost vymáhání pohledávek je tím dále ztížena.Ztrátová výměna aktiv
V případě obchodů s obuví, která směřovala na ruský trh, uplatnil DH jiné schéma. Klasickou výměnu aktiv. Své rizikové pohledávky za třemi firmami napojenými na Svit Zlín (například Treso, velkoobchod obuví, a. s. nebo Obchod obuví, a. s., Zlín), jejichž vývozy do Ruska financoval, vyměnil za pohledávky pravděpod
obně nedobytné. Protistranou mu byla firma Altec Invest, s. r. o., která nabyla pohledávky v Rusku za moskevskou firmou ALTEJ Group.Ze strany ruské společnosti šlo vlastně o sliby (závazky) zaplatit Svitu Zlín za dodávky obuvi.
Úhrnem činil dluh zlínských firem Družstevnímu holdingu 414 mil. korun. Ty byly tedy vyměněny za pohledávky nedobytné. Nejdůležitější však je, že smlouvu s firmou Altec Invest podepsal Družstevní 22. 10. 1999. O dva týdny později byla na 1. DZ uvalena nucená správa.
Co to znamená?
"Dejte nám, co chcete, my to přijmeme" nebo "dělejte si, co chcete", tak lze charakterizovat smlouvy s obchodními partnery, jimiž Družstevní tuneloval největší českou záložnu. Zněly na mnohasetmilionové částky, které generální ředitel DH, odvolaný několik dnů před uvalením nucené správy, uzavíral vlastně na poslední chvíli. Kromě dvou uvedených velkých případů však šlo o mnoho nevýhodných smluv na malé částky. V jednom z případů má zboží nakoupené podle smlouvy za 10 mil. korun v současnos
ti hodnotu jednoho milionu.Něco se naštěstí nepovedlo
Pomocí finančních tahů v podobných intencích mělo dojít i k převedení 11,8 % akcií Nové huti Ostrava, které Družstevní také vlastnil. Nakonec k tomu - pravděpodobně i díky zásahu Úřadu pro dohl
ed - nedošlo. Kumulace rizik byla neúměrná. DH se dokonce vůbec netajil svými majetkovými účastmi ve firmách, kterým zároveň poskytoval prostředky například na předexportní financování (jistá forma úvěru). Kromě již zmíněných téměř 12 procent Nové huti Ostrava vlastnil Družstevní jako dceřiná společnost 1. DZ Ostrava i 49 % Šohaje Strážnice, 10 % Hanáckého masokombinátu nebo Sklárnu Smržovka, kterou koupil za 15 milionů konkurzní podstaty. Ovšem jen zprostředkování tohoto obchodu ho mělo stát dalších 15 milionů. Kdo byl onen prostředník?Lze se ještě bránit?
Podle právního auditu prováděného advokátní kanceláří JUDr. Jiřího Hartmanna, který zkoumá některé případy, jsou uzavírané smlouvy pro DH nevýhodné. Jeho management umožnil třetím stranám, aby se výrazně obohatily na účet Družstevního holdingu a 1. Družstevní záložny Ostrava. Navíc se stále objevují nové smlouvy, o nichž předtím nucený správce nevěděl. Pochybnosti vzbuzují i smlouvy datované těsně před vyhlášením nucené správy na 1. DZ.
K úniku
peněz v novodobém českém sektoru peněžního družstevnictví došlo z neumětelství i nedbalosti, především však jednáním, které má všechny rysy tunelářské finanční zručnosti a lstivě využívalo děr v zákoně. Obviněno je zatím dvacet osob a některé z nich jsou ve vazbě. Proč má teď každý z nás zaplatit miliardové podvody některých šéfů kampeliček?Zdroj: Ekonom 23/2000