Možných scénářů na řešení situace IPB je několik, vážně se diskutuje o dvou. Situace Investiční a Poštovní banky se s blížícím se auditem stává žhavým problémem, a to nejen pro její akcionáře, ale i pro bankovní dohled. IPB hrozí, že auditor nařídí vyšší tvorbu opravných položek na obchody, kterými se na sklonku roku chtěla zbavit rizikových aktiv. Podle zdrojů HN bankovní dohled ani auditor nechtějí tuto operaci uznat. Pro účetnictví banky
by to znamenalo najít na tvorbu dodatečných rezerv 20 miliard Kč. Takový zásah do hospodaření by mohl znamenat pro banku ohrožení, jehož zažehnání se bez silného investora a státní asistence neobejde.Prvním z nich je, že se stát dohodne s Nomurou o koupi jejího podílu a odchodu z banky, aby sám mohl přivést silného a důvěryhodného investora. Nejčastěji zmiňovaná cena za akcie Nomury je symbolické jedno euro. Na tyto podmínky však nechce Nomura přistoupit a podle některých informací přišla s prodejn
í nabídkou zhruba sedm miliard Kč. Chce tak dostat zpět peníze, které vynaložila na koupi IPB a posílení jejího kapitálu. Stát však tuto nabídku považuje za nepřijatelnou. Premiér není ochoten investovat do bank "již ani korunu", ministr financí Pavel Mertlík opakuje, že problémy soukromé banky musí řešit její akcionáři. Silným protiargumentem Nomurou požadované ceny je i fakt, že japonské investiční bance se prodejem účastí IPB - hlavně Plzeňských pivovarů - její investice dávno vrátila. Vláda by souhlas s takovým "obchodem" těžko obhájila před daňovými poplatníky, opozicí i potenciálními voliči, i když by se oprávněně hájila, že tuto situaci nezpůsobila.Vyjednávání mezi Nomurou a státem může teoreticky trvat do 26. června, kdy bude zveřejněn audit banky za minulý rok, a tím definitivně stanovena výše požadovaných dodatečných rezerv. Pozorovatelé však tvrdí, že zásadní rozhodnutí proběhne před tímto datem vzhledem k obavám, které moh
ou kolem pozice banky panovat. V případě, že by všechna jednání mezi státem a Nomurou zkolabovala, zmiňují odborníci druhé možné řešení: nucenou správu. Tu nastoluje ČNB v případě, kdy banka neplní předepsaná kapitálová kritéria a akcionáři ji nejsou schopni zafinancovat. Mluvčí Milan Tománek se včera k této otázce nechtěl vyjadřovat.Sama IPB, resp. Nomura, která kontroluje 46 procent akcií, hledá mezi silnými zahraničními bankami pro IPB investora. Vyjednávání probíhají s německou pojišťovací skupinou Allianz a italskou UniCredito. Obě finanční instituce zatím nezveřejnily jakékoli upřesňující informace o svých plánech. Pozorovatelé však tvrdí, že Allianz ve skutečnosti nemá zájem o vstup do banky a usiluje pouze o IPB Pojišťovnu, s jejíž pomocí by posílila svou současnou přítomnost na pojišťovacím trhu a v ČR by se stala
pojišťovnou číslo dvě. Naopak banka UniCredito, která měla získat většinu z prodávaného podílu Nomury v IPB, podle těchto zdrojů do banky ve skutečnosti vstoupit nechce.Dalším často zmiňovaným zájemcem o vstup IPB je ČSOB, která by akvizicí s IPB posílila vliv belgické KBC na českém bankovním trhu. Oba dva zájemci podle neoficiálních informací s převzetím banky požadují i státní garance na riziková aktiva. Politici nevidí v prodeji IPB pouze posílení pozice určitých finančních skupin na českém bankovním a
pojišťovacím trhu, ale i příležitost k přeskupení politických vlivů na ekonomiku. Pro ČSSD je údajně lepší, aby do IPB vstoupila Allianz. Belgická KBC, která před rokem ČSOB zprivatizovala, má totiž podíl ve společnosti Patria Finance. Politici rádi propojují ve svých spekulacích Patrii s Unií svobody a tzv. "hradním křídlem". Důvodem jejich averze k tomuto konceptu je přesvědčení, že část parlamentní opozice, která nechce spolupracovat ani s ČSSD, ani s ODS, by tak údajně získala vliv na nově vzniklou největší banku v zemi. Dobře informované zdroje tvrdí, že státní pomoc IPB je v současné situaci, kterou nechala Nomura "dojít až příliš daleko", nevyhnutelná. Velkou neznámou je, kolik sanace banky bude stát.Zdroj: HN z 09. 06. 2000