Příjem za Českou spořitelnu uhradí ztráty z prvních let transformace

13.06.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Erste Bank a FNM dnes zveřejní definitivní kupní cenu 52procentního podílu státu v České spořitelně

Erste Bank a FNM dnes zveřejní definitivní kupní cenu 52procentního podílu státu v České spořitelně. Částku více než 19 miliard Kč však FNM bude zřejmě chtít proti původnímu splátkovému kalendáři inkasovat již letos. Žádné přehnané naděje u veřejnosti by neměl vzbuzovat příjem za spořitelnu, kterou vláda prodala v únoru letošního roku rakouské Erste Bank. Jeho využití je totiž již předem dané. Fond národního majetku (FNM) sice od Rakušanů získá do konce června 10 miliard z 19

miliard korun a jejich ekvivalent v euru deponuje na zvláštní účet České národní banky. Tyto prostředky se tam však příliš dlouho nezdrží. "Dnem 1. srpna končí splatnost obligací státní Konsolidační bance, a tak příjem za spořitelnu přispěje ke snížení našeho zatížení u této instituce," potvrdil našemu listu předseda výkonného výboru FNM Jiří Havel.

Pětileté dluhopisy FNM vydal na základě rozhodnutí Klausovy vlády, která potřebovala posílit rezervní fond státního peněžního ústavu, aby se z něho mohly hradit ztráty spojené s likvidací a konkursy podniků v prvních letech transformace ekonomiky. "Prostředky budou použity na úhradu ztrát vznikajících v souvislosti s činností banky v procesu konkursního a vyrovnávacího řízení u pohledávek ze starého bloku úvěrů

převzatých KOB od komerčních bank v letech 1991 - 1992," zdůrazňuje usnesení vládního kabinetu z února 1995.

Inkasovaných deset miliard korun však na dluh FNM u Konsolidační banky stačit nebude. Obligace, které je FNM tomuto státnímu peněžnímu ústavu povinen letos uhradit, představují celkem 15 miliard korun. "Se splatností obligací samozřejmě počítáme v původním termínu," říká Tomáš Krones z KoB. Stejné stanovisko je i na straně vedení FNM, které však nicméně zatím neupřesnilo, jak si hodlá zbývajících pět miliard korun opatřit. Jednou z variant je samozřejmě půjčka, k níž má FNM vzhledem ke složení svého majetkového portfolia otevřené dveře v jakékoliv bance. Na druhé straně úvěr nezůstane bez dopadu na jeho hospodaření. Fond bez bližších podrobností hovoří i o možnosti určité dohody s KoB.

K vyrovnání svých letošních účtů s KoB ovšem potřebuje FNM celkem 18 miliard korun a navíc se od něj očekává úhrada prostředků pro rozjezd dvou nově zakládaných fondů - šest miliard korun pro Fond dopravy a dalších šest miliard pro Fond bydlení. Vzhledem k těmto závazkům a faktu, že další významné privatizační příjmy nejsou zatím v dohledu, je možné, že fond bude potřebovat zbývajících devět miliard z prodeje ČS již letos. Původní splátkový kalendář počítal přitom s

výplatou k 31.12. 2001. Stát však může na základě žádosti získat tyto prostředky i dříve, konkrétně k 27. listopadu. "Pokud by se nám již nepodařilo realizovat větší privatizační příjmy, asi by k výplatě zbytku ceny za ČS muselo dojít již letos," připouští Havel. Česká strana by v tom případě musela počítat s nevelkým sankčním poplatkem, o který by se konečná prodejní cena snížila. Odborníci však připomínají, že hlavní efekt prodeje státního podílu spočívá v příchodu strategického investora. Výnos státu bude však s ohledem na předchozí poskytnutou pomoc a garance záporný.

Zdroj: HN z 12. 06. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka