U Čechů při koupi jídla důležitější cena než kvalita

Důraz domácích spotřebitelů na cenu působí často vrásky na čele domácím potravinářům a zemědělcům. Ti si stěžují na to, že obchodní řetězce v reakci na tuto orientaci poptávky ceny stlačují i pod hranici výrobních nákladů.

Vzhledem k vysoké citlivostí českého spotřebitele na cenu jsou podle některých analytiků v Česku silně zastoupeny řetězce diskontní, které staví na nabídce co nejlevnějšího zboží.

Pokud jde o bezpečnost potravin, Evropané se dle Eurobarometeru při spontánních odpovědích nejčastěji obávají otravy jídla (16 procent), různých chemikálií (14 procent) a obezity (13 procent). Pro sedm procent obyvatel EU potraviny nepředstavují žádné riziko či problémy.

Pokud se lidem ale různá rizika připomenou, znepokojení se projeví více. Nejvíce se pak obávají zbytků pesticidů, nových virů, jako je ptačí chřipka, či kontaminace bakteriemi. Mezi méně významné obavy patří třeba geneticky upravené organismy, potravinářské přídavné látky nebo BSE.

Zhruba 54 procent dotázaných obyvatel EU si myslí, že instituce státní správy v unii berou vážně obavy spotřebitelů ohledně zdravotních rizik. Naopak 35 procent nesouhlasí. Na 62 procent respondentů soudí, že evropské potravinové právo je dostatečně přísné.

Podle průzkumu mají zprávy médií o určitém nebezpečném nebo nezdravém jídle vliv na spotřební chování zhruba poloviny evropských spotřebitelů, k nimž se dostanou. Na 16 procent z nich trvale změní své stravovací návyky, 37 procent se dotyčné potravině vyhýbá dočasně. Asi 23 procent se obává, ale neudělá nic, v Česku je to ale 36 procent lidí. Na 19 procent Evropanů informaci ignoruje.