Analytici: Situace v podnicích není až tak skvělá, ukazují mzdy

"Společným jmenovatelem mzdové zdrženlivosti v podnicích je zřejmě nicméně fakt, že jejich ekonomická situace není až tak skvělá, jak by mohl naznačovat reálný růst hrubého domácího produktu," uvedl ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. "Mzdy nestačily sprinterské rychlosti české ekonomiky," doplnila Helena Horská z Raiffeisenbanky.

Průměrná hrubá měsíční mzda v České republice se loni zvýšila o 5,5 procenta na 19.030 korun a v loňském posledním čtvrtletí poprvé překonala 20.000 korun. Po odečtení inflace se mzdy zvýšily o 3,5 procenta, což bylo nejslabší tempo od roku 2000. Dvě třetiny pracujících na průměrnou mzdu ale podle analytiků nedosáhnou. Celá domácí ekonomika loni vyrostla o rekordních šest procent a v loňském čtvrtém čtvrtletí dokonce o 6,9 procenta.

Vítězi v pomyslném žebříčku růstu platů loni nebyli pracovníci úspěšných společností, ale státní úředníci se zvýšením o 8,9 procenta. Podle Sobíška hrál roli předvolební čas. "Posuzování efektivity práce ve veřejném sektoru je obtížné a svou roli ve štědrosti vůči státním zaměstnancům jistě hrají i blížící se volby," mínil.

Na podniky působila sílící domácí měna a vysoké ceny ropy. Rozdíl mezi platy v podnicích a ve státní sféře se loni smrskl na 99 korun, když předloni byl rozdíl 356 korun. "Takové zúžení mezd může být podle našeho názoru velmi nepříjemné pro mnohé podniky, které mohou cítit mzdovou konkurenci ze strany státu. Může to nakonec ohrozit existenci některých malých a středních podniků v ČR," varovala Horská.

Průměrná měsíční mzda na Slovensku loni stoupla o 9,2 procenta na 17.274 Sk (13.190 Kč) z předloňských 15.825 Sk, po započítání inflace se reálná mzda zvýšila v průměru o 6,3 procenta.