Všechny peníze z fondů EU zřejmě nevyčerpáme

17.03.2006 | , Finance.cz
EU


Podle Evropské komise využila Česká republika pouze 18 % peněz ze strukturálních fondů EU, určených pro léta 2004 – 2006. Oproti tomu například Polsko vyčerpalo 20 procent, Maďarsko 23 procent a Slovensko 24 procent.

V období let 2004 až 2006 se České republice podařilo z vyčleněných 52 miliard z EU získat pouze 17 miliard (18 procent). V případě, že se nám do konce letošního roku nepodaří z fondů Evropské unie vyčerpat zbytek přidělených peněz, můžeme o ně přijít.

Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek se domnívá, že Česká republika většinu peněz z fondů Evropské unie, které pro ni byly vyčleněny s podmínkou využití do roku 2006, vyčerpat dokáže. Podle jeho názoru však nebudou využity všechny prostředky určené pro Prahu. Ze 13 miliard korun, na které má ČR za rok 2004 nárok ze strukturálních fondů EU, Česko celkově vyčerpá cca 80 procent.

Náš problém je v tom, že všechny projekty musejí být dokončeny a pak se teprve zpětně proplácejí; je to pak pomalejší než v některých jiných zemích,“ řekl Radko Martínek, ministr pro místní rozvoj. „Přechod na průběžné financování je však možný až pro čerpání nových peněz od roku 2007. Kdybychom to změnili nyní, fakticky bychom čerpání zastavili. Musíme to tedy dotáhnout podle stávajícího systému. V příštím období ho však musíme změnit,“ dodal Martínek.

Ministr Martínek se při setkání setkání s evropskou komisařkou pro regionální politiku Danutou Hübner v Bruselu shodl na tom, že český systém využívání evropských dotací má nedostatky. Rozhodně je však nutné peníze z fondů EU, vyčleněné pro ČR, do roku 2006 vyčerpat. Pokud by se totiž tak nestalo, mechanismus by se zastavil a bylo by nutné dohodnout nové smlouvy. Eurokomisařka Hübner dále uvedla, že problémy při čerpání mají všechny nové členské země Evropské unie a s Martínkem se dohodla na systému pravidelné měsíční výměny údajů, vylepšeném způsobu sledování pohybu peněz a na přesném kalendáři.

V období let 2004 - 2006 čerpaly v České republice ze strukturálních fondů Evropské unie nejvíce malé a střední podniky (MSP). Z pohledu operačních programu byl u MSP nejčastěji využíván Operační program Průmysl a podnikání (OPPP), konkrétně opatření Zakládání a rozvoj malých a středních podniků a jeho tři podopatření Kredit, Start a Rozvoj. Kredit je určen pro podnikatele s kratší historií, Start pro začínající podnikatele a Rozvoj je vhodný pro pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku či pozemků.

Tabulka: Nejvíce využívané operační programy

Operační program Opatření Program Alokace
Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) Zakládání a rozvoj malých a středních podniků Kredit 139 %
Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) Zakládání a rozvoj malých a středních podniků Start 62 %
Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) Zakládání a rozvoj malých a středních podniků Rozvoj I + II 38 %
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OPRVMZ) Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků   20 %
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OPRVMZ) Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing   17 %
Pramen: Strukturalni-fondy.cz

 
Jak probíhá získání dotace

  • Řídící orgán spustí operační program a stanoví termín, do kterého je možné Zprostředkujícímu subjektu zasílat žádosti.
  • Žadatel vyplní projektovou přihlášku a zašle ji Zprostředkujícímu subjetku.
  • Zprostředkující subjekt přijímá přihlášky, provádí formální kontrolu a nevyhovující projekty zasílá žadatelům zpět. Následně sestaví seznam projektů, které formálním kritériím vyhovují (tzv. long-list) a zašle ho Hodnotitelské komisi.
  • Hodnotitelská komise posoudí projekty z odborného hlediska a na základě bodového ohodnocení sestaví návrh pořadí projektů vhodných k financování (tzv. short-list).
  • Zprostředkující subjekt na základě bodového hodnocení Hodnotitelské komise vytvoří seznam projektů a předloží jej ke schválení Řídícímu orgánu.
  • Řídící orgán prostuduje seznam projektů a vybere ty, které budou podpořeny. O tomto rozhodnutí společně se Zprostředkujícím subjektem informuje žadatele projektu a nabídne mu návrh smlouvy.
  • Žadatel podepíše kontrakt a předá jej zpět Řídícímu orgánu nebo Zprostředkujícímu subjektu.
  • Řídící orgán zašle podepsanou smlouvu Platební jednotce a Platebnímu orgánu operačního programu.
  • K platbě peněz žadateli dochází až po skončení realizace projektu a je nutné předložit požadované dokumenty (např. faktury a osvědčení o provedené práci).

 

Tabulka: Členské země seřazené podle míry čerpání finančních prostředků z fondů EU

Pořadí Země EU
1. Kypr
2. Česká republika
3. Malta
4. Polsko
5. Maďarsko
6. Litva
7. Slovensko
8. Lotyšsko
9. Estonsko
10. Slovinsko
11. Řecko
12. Nizozemí
13. Lucembursko
14. Itálie
15. Dánsko
16. Velká Británie
17. Francie
18. Belgie
19. Finsko
20. Švédsko
21. Německo
22. Španělsko
23. Portugalsko
24. Rakousko
25. Irsko
Pozn.: Nejhorší země z hlediska čerpání umístěny nahoře
Pramen: Evropská komise


Zdroj: ČTK, Evropská komise

Autor článku

Vladimír Šindelka  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát