Informace k problematice regulace působení zahraničních fondů v ČR a k otázce daňového režimu fondů

V průběhu posledních dvou let se začal měnit postoj odborné i laické veřejnosti k fondům, které znovu získávají důvěru ztracenou v důsledku deformací po kupónové privatizaci a jsou stále více považovány za vhodnou alternativu zhodnocování volných peněžních prostředků k v bankách. Tato tendence pokračuje i v tomto roce, je však stále více ovlivňována rostoucí konkurencí zahraničních fondů založených v zemích s výhodným daňovým režimem (nulové zdanění fondu), které považují současnou situaci v ČR za vhodnou k zahájení, resp. rozšíření svých aktivit v naší zemi. V důsledku toho sice stále ještě roste objem prostředků investovaný našimi občany do zdejších fondů, tempa přírůstků všech fondů statisticky sledovaných UNIS ČR jsou však výrazně nižší než v loňském roce. Je to dáno tím, že podíl zahraničních fondů na trhu prudce roste a na rozdíl od minulých let, kdy byl zanedbatelný, začíná výrazně ukrajovat z podílu domácích fondů.

Jde o významnou skutečnost, která může velmi vážně ovlivnit hospodaření všech domácích fondů, tj. fondů založených v České republice dle českého práva, tedy dle zákona č. 248/1992 Sb. bez ohledu na to, zda byly založeny českými či zahraničními zakladateli. Úspěchu zahraničních fondů napomáhají jejich konkurenční výhody v oblasti regulace a zdanění.

Všimněme si nejprve oblasti regulace. Stávající právní úprava vůbec nepředpokládá tzv. cross-border marketing zahraničních fondů. Je to tím, že vznikla v období rozběhu kupónové privatizace a i všechny následné novely řešily vždy jen ty problémy, které již vznikly. Nikdo z tvůrců zákonů nepředpokládal aktivní vstup zahraničních fondů a on zde skutečně řadu let žádný nebyl. Situace se začala výrazněji měnit až tehdy, kdy bylo jasné, že kupónové fondy končí, nedůvěra byla překonána, nastupuje rozvoj otevřených podílových fondů a trh České republiky s 10 miliony obyvatel a vysokou mírou úspor se stal pro zahraniční fondy velmi zajímavým. Zákon jejich aktivity na území ČR neupravuje, což vytváří určitou právní nejistotu. Dle názoru UNIS ČR, který je shodný s výkladem MF ČR, mohou být podílové listy a akcie zahraničních fondů občany ČR nakupovány pouze jako jiné zahraniční cenné papíry prostřednictvím obchodníků s cennými papíry, zahraniční fondy však zde nemohou dělat veřejnou nabídku, emisi, prodej a zpětný odkup. Nicméně Komise pro (dle našeho názoru v rozporu se zákonem) již vydala několik povolení k takovýmto činnostem. Nyní vydávání dalších povolení zastavila, což ovšem vytváří nerovné podmínky pro ty, kteří již povolení obdrželi a pro nové žadatele. Právní řešení této situace je i z těchto důvodů nezbytné.

Situace má být řešena formou další novely zákona č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech a fondech, která je připravována v souvislosti s novelou zákona o cenných papírech. Problém je v tom, co bude obsahem této novely, neboť je velmi obtížné odhadnout, jak se vyvine situace při projednávání v parlamentu. Pro UNIS ČR je samozřejmě nepřijatelné, aby podmínky regulace shodných činností byly různé pro „domácí“ a „zahraniční“ fondy a diskriminovaly „domácí“ fondy v důsledku vyšších nákladů vyvolaných podmínkami regulace (např. náklady na vedení registrů a subregistrů, informační povinnosti, apod.).

Druhým, ještě významnějším problémem je daňový režim fondů. Je způsoben několika souběžně působícími faktory specifickými pro Českou republiku:

·                                   vysokým zdaněním fondů založených dle českého práva (25% sazba daně z příjmu);

·                                   skutečností, že pokud fyzické osoby vlastní po dobu delší než 6 měsíců od jejich nákupu, pak neplatí daň ze zisku při jejich prodeji (takto krátký časový test neexistuje nikde jinde ve světě);

·                                   skutečností, že zdanění úroků z termínovaných vkladů pro fyzické i právnické osoby je 15 %, tedy o 10 procentních bodů nižší, než zdanění fondů;

·                                   nulovým zdaněním těch „zahraničních“ fondů, jejichž či podílové listy jsou prodávány na českém trhu.

Všechny shora uvedené faktory mají ve vzájemné kombinaci tyto důsledky:

a)                                 Pro institucionální klienty je investice do českých fondů jednoznačně nevýhodná, neboť fond je zdaněn 25 % a investor je pak znovu zdaněn při prodeji podílových listů fondu, neboť zisk z prodeje musí (bez ohledu na délku držení podílových listů) zahrnout do svého celkového daňového přiznání. Proto institucionální klienti již dnes investují prakticky výhradně jen do „zahraničních“ fondů.

b)                                 Fondy peněžního trhu, které byly až dosud nejrychleji rostoucím typem fondů u nás, ztrácejí při 25 % zdanění možnost konkurovat termínovaným vkladům.

c)                                 Pro fyzické osoby je rovněž výhodnější investovat do „zahraničních“ fondů a kombinovat tak nulové zdanění fondu s šestiměsíčním testem a vyhnout se tak zcela placení daně. To, že se tak dosud neděje ve větším měřítku je dáno pouze omezenými prodejními kapacitami, které mají „zahraniční“ fondy prozatím k dispozici, výší minimální investice, která je pro část našich občanů příliš vysoká (zpravidla 1.000 až 10.000 EUR) a tím, že na náš trh teprve vstupují a dosud nezahájily masivní reklamní kampaně. To vše se však jistě poměrně rychle změní.

Pokud nedojde k rychlé změně, mohlo by to opravdu znamenat zánik „domácího“ průmyslu fondů. Přitom by došlo  nejen k odlivu úspor obyvatel do zahraničí, ale i ke snížení příjmu státního rozpočtu, neboť daň by neplatily ani fondy, ani investiční společnosti, které je dnes spravují, ani občané (budou využívat šestiměsíční test).

Z těchto důvodů UNIS ČR intenzivně jedná s MF ČR o změně této nevyhovující situace. Dílčím úspěchem je snížení sazby daně pro fondy z 25 % na 15 % zařazené MF ČR do návrhu novely zákona o dani z příjmu, která by měla být ještě letos projednána parlamentem a měla by vstoupit v platnost od 1. ledna 2001. Tato novela však bohužel pravděpodobně neovlivní výsledky letošního roku a navíc neřeší konkurenci se zahraničními fondy, které mají nulové zdanění.

Cílovým řešením pro zemi našeho rozměru a polohy v Evropě může být pouze nulová sazba daně ze zisku investičních a podílových fondů.  Bylo již dosaženo dohody o tom, že nulová sazba daně pro fondy je cílem také MF ČR, shoda však dosud není v časování tohoto opatření. MF ČR počítá nejdříve s rokem 2003, UNIS ČR prosazuje jako nejpozdější termín začátek roku 2002.

Zdroj: UNIS ČR