MUS zveřejní do dvou měsíců cenovou nabídku odkupu domů

"Obyvatelé obou obcí se naši nabídku dozvědí jako první. Situace už je napjatá, lidé žijí v nejistotě. O zachování či prolomení limitů se do červnových parlamentních voleb zcela jistě nerozhodne. My však navážeme kontakt s občany s konkrétní nabídkou na odškodnění i v případě, že do té doby nerozhodne o budoucnosti těžby na Mostecku ani nová vláda," řekl při dnešním otevření kontaktního centra MUS v Litvínově výkonný ředitel firmy Petr Kolman.

Otevření kontaktního centra Spolužití je podle Kolmana reakcí na přibývající dotazy obyvatel Mostecka na pokračování důlní činnosti v severočeské hnědouhelné pánvi. V Horním Jiřetíně a Černicích žije na 700 domácností, MUS už podle něj kontaktovalo prostřednictvím webové stránky www.spoluziti.cz či bezplatné telefonní linky 800 800 449 na 200 obyvatel obou obcí.

"Do Litvínova to mají blíž než do Mostu, kde má naše firma sídlo. O problematiku další těžby se hned po obyvatelích Horního Jiřetína a Černic nejvíce zajímají lidé z Litvínova. Proto tato volba umístění centra," uvedl Kolman. Centrum mohou zájemci navštívit každé pondělí a středu od 14:00 do 18:00 a v sobotu od 13:00 do 17:00.

MUS nabídne obyvatelům Horního Jiřetína či Černic několik variant odškodnění. Pokud by souhlasili s vybudováním nové obce na náklady těžební firmy, přemístí je do lokality Vysoká Pec - Drmaly na Chomutovsku, vzdálené od obou obcí asi 17 kilometrů. Lidé se však také mohou rozhodnout pro individuální výstavbu na jiném místě.

"Základem pro výpočet výše náhrady bude odhadní cena nemovitosti navýšená o koeficienty. Rozhodně však nepůjde o sedminásobek odhadní ceny, jak se objevilo v tisu. Bude to méně," doplnil Kolman.

Vedení MUS spoléhá na to, že obyvatelé o nutnosti pokračování těžby uhlí, byť za cenu zbourání obcí, přesvědčí. Ti však v referendu loni v únoru vyjádřili nesouhlas s prolomením limitů. Za záchranu svých domovů hlasovala většina ze 1430 oprávněných voličů. Lidové hlasování však MUS považuje za předčasné, řada obyvatel ho už údajně s nabídkou na odprodej svého domu kontaktovala.

Obyvatelé obou obcí mají podporů ekologů, petici za zachování limitů těžby podepsaly i tisíce lidí z celé republiky. Proti rozšiřování těžby uhlí se postavil i ministr životního prostředí Libor Ambrozek, litoměřický biskup Pavel Posád či exprezident Václav Havel. Jako stěžejní bod programu pro volby do sněmovny v příštím roce mají zachování limitů i Strana zelených a KDU-ČSL.

Pro prolomení limitů jsou naopak odboráři MUS. Útlum těžby a uzavření jedné ze dvou lokalit těžební firmy by podle nich připravily o práci až 4000 lidí. Kabinetu Jiřího Paroubka proto zaslali petici, v níž požadují přehodnocení vládního usnesení o limitech z roku 1991.

Paroubek v odpovědi připustil, že vzhledem k rostoucím cenám nerostných surovin je vhodné o prolomení limitů v severočeské hnědouhelné pánvi uvažovat. Zároveň však zdůraznil, že se k této problematice musí vyjádřit především obyvatelé těžbou ohrožených obcí.

Za limity v lokalitě ČSA leží podle Kolmana asi 270 milionů tun hnědého uhlí. V lomu Bílina, který patří Severočeským dolům, dalších asi 120 milionů tun uhlí. V prvním případě prodlouží uvolnění limitů těžbu o 45 let do roku 2062, u lomu Bílina by to bylo o 15 let do roku 2050. Upozornil, že usnesení o limitech těžby je v rozporu s energetickou koncepcí státu, přijatou vládou předloni. Dokument totiž počítá i nadále s uhlím jako strategickou energetickou surovinou.

Pokračování těžby v lomu ČSA včetně majetkoprávního vypořádání obyvatel Horního Jiřetína a Černic představuje podle Kolmana investici přes deset miliard korun. Vlastník MUS, energetická skupina Czech Coal, se kvůli posílení kapitálu dohodla na odprodeji 40procentního podílu v MUS skupině investorů sdružených v kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited.

Czech Coal prodá skupině E.ON Czech i 66 procent akcií ve firmách Teplárna Otrokovice a Energetika Malenovice.