ČSÚ: Příjmy Čechů rostly třikrát více než výdaje na pojištění

Dynamika výdajů domácností na pojistnou ochranu se podle studie snižuje. Klesá jak podíl těchto výdajů na celkových běžných výdajích domácností v případě neživotního pojištění, tak dosti výrazně i dynamika částek, které posílají lidé každoročně do pojišťoven v podobě pojistného u životního pojištění.

"Ukazuje se tak, že lidé nemají potřebu vydávat výrazněji více peněz na majetkové pojištění ani po zkušenostech z katastrofálních povodní v roce 2002. Také životní pojištění zřejmě zatím ještě stále není vnímáno jako jeden z významných prvků úspor na stáří," uvedl úřad.

V roce 2005 lidé vydali v podobě pojistného na neživotní pojištění 19,329 miliardy korun, což bylo jen nepatrně více než v roce 2004 (19,227 miliardy Kč). U životního pojištění vzrostlo předepsané pojistné v roce 2005 proti předchozímu roku o 1,6 procenta, což byl nejnižší meziroční přírůstek od roku 1993. Loni předepsaly pojišťovny pojistné na životní pojištění za 44,9 miliardy korun.

Odborníci vysvětlují tento vývoj řadou důvodů. Analytik PPF Pavel Kohout se zmínil o změně finančního chování domácností směrem k preferenci zadlužení před spořením, konkurenci jiných finančních produktů, zejména podílových fondů, indexových certifikátů či strukturovaných produktů, a nižším zhodnocením investovaných peněz. "Nejpravděpodobnější je souběh těchto faktorů, přičemž nelze určit, který z nich je hlavní," dodal.

Kateřina Havlíčková z Institutu pro ekonomické a sociální analýzy považuje za nejvýznamnější zvyk spoléhat se na stát, pokles počtu prodejců po změně zákona a zvýšení pojistných sazeb v důsledku různých katastrof. "Také se nevyskytoval žádný neobvyklý podnět, jako je změna státní podpory či hrozba jejího ukončení, což vždy krátkodobě zvyšuje zájem," podotkla.

Kapitálové životní pojištění je podle Havlíčkové konstruováno tak, že produkt je pro málokoho výhodný a často neseriózním způsobem prezentovaný, se zamlčováním skutečných výnosů atd. Další slabinou jsou prý problémy při vyřizování náhrady za škody. "Doufám, že pokles zájmu je vyvolán i tím, že lidem se takový přístup nelíbí a v životní pojištění ztrácejí důvěru. To by totiž znamenalo, že pojišťovny budou muset svůj přístup změnit, mají-li se udržet na trhu," poznamenala.

Pojistný trh rostl loni opět pomaleji než ekonomika. V roce 2004 stoupl HDP v běžných cenách meziročně o 7,9 procenta, zatímco předepsané pojistné o 6,6 procenta. V loňském roce pak vzrostla ekonomika po revizi o 7,1 procenta a trh podle předepsaného pojistného zaznamenal růst o 3,7 procenta.

Pojištěnost, tedy poměr vybraného pojistného k HDP, je v ČR ve srovnání s průměrem EU poloviční. Jestliže v roce 2004 v úhrnu za 25 zemí EU tento ukazatel činil devět procent, v Česku to bylo 4,5 procenta. Z nových zemích unie dosáhly lepšího výsledku pouze Slovinsko s 5,8 procenta, Malta s 5,2 procenta a Kypr s 4,8 procenta. Mírně nižší pojištěnost mají okolní země - Polsko 3,6 procenta, Slovensko 3,5 procenta a Maďarsko tři procenta.