Banka začala měnovou politiku zpřísňovat loni v prosinci, kdy byl základní úrok na dvou procentech. Tehdejší zvýšení o čtvrt bodu bylo první po pěti letech a banka od té doby základní úrok na žádné schůzce nezvýšila více než o 25 základních bodů. Dnešní zvýšení je v souladu s odhady většiny analytiků.
Základní úrok ovlivňuje výši nákladů v celé ekonomice, takže náklady na úvěry jsou nyní v eurozóně nejvyšší za tři a půl roku. Centrální banka před rozhodnutím o změně sazeb posuzuje více faktorů, jedním z nejdůležitějších je ale míra inflace. Ta se drží vysoko nad dvěma procenty, což je pro banku strop tolerance.
Míra inflace se v posledních třech měsících drží kolem 2,5 procenta a většina firem ve zpracovatelském sektoru i ve službách vyšší náklady předává dál na spotřebitele. K růstu cenové hladiny přispívá i drahá ropa, na kterou působí hlavně geopolitické faktory. V poslední době to je hlavně konflikt mezi Izraelem a Libanonem.
Analytici chtějí nyní vědět, zda Trichet nastíní další zpřísňování měnové politiky. Pokud ano, mohla by se základní sazba do konce roku vyšplhat na 3,5 procenta. I to by však bylo výrazně pod základní sazbou ve Spojených státech, které ji mají na 5,25 procenta a vyloučeno není ani další zvýšení. V ČR je základní úrok na 2,25 procenta.