Nápor na peněženky domácností, který v příštích třech letech přinesou cenové deregulace a zvyšování některých daní, pocítí i státní pokladna. Vláda totiž bude muset na vyšší výdaje sociálně slabších lidí reagovat úpravou sociálních podpor a důchodů. "Předpokládáme, že každý rok se bude zvyšovat životní minimum, s nímž vzrostou i dávky sociální podpory," říká Eva Holánová z ministerstva práce. Právě deregulace totiž pravděpodobně přispějí zhruba polovinou
k pětiprocentní inflaci a v té chvíli musí vláda životní minimum zvýšit.Podobně pak postupuje i u důchodů. Jestliže tedy nárůst cen energií, nájemného či léků bude letos pro tuzemské domácnosti znamenat zvýšení celkových výdajů o 14,4 miliardy korun, stát musí vyplatit na důchodech, sociální podpoře a péči o 3,7 miliardy více než loni. Největší skok se očekává napřesrok - lidé vydají celkově o 18 miliard korun víc, na což stát připlatí 6 miliard korun. "Odhady růstu cen vycházejí z našich expertních analý
z a kromě energií, jejichž deregulace schválila vláda, nejsou závazné," říká Libor Vacek, mluvčí ministerstva financí, které scénář cenových deregulací do roku 2002 sestavilo a nyní je poskytlo k vyjádření tripartitě. "Zatím to pouze studujeme, takže se k materiálu nemůžeme vyjádřit," sdělil místopředseda Českomoravské komory odborových svazů Milan Štěch.Největší diskuse lze podle Vacka pravděpodobně očekávat kolem dalšího růstu nájemného a telekomunikací. Finance předpokládají letos růst nájemného o osm procent a v příštích dvou letech po deseti procentech. U telekomunikací by měl podražit jen stálý měsíční poplatek, a to na 200 korun z nynějších 175 korun. Ministerstvo práce zatím nepřemýšlí o tom, že by na uvolňování cen reagovalo kromě valorizací důchodů a životního minima nějakými novými sociálními dávkami.
Podle představ ministerstva financí by tak platby za elektřinu, plyn, nájemné, telefon a další služby, jejichž ceny zatím kontroluje stát, měly v příštích letech zvýšit výdaje sociálně nejslabších domácností - rodin s dětmi a velmi nízkými příjmy a také důchodců - přibližně o 2,6 procenta. Do výdajů domácností zasáhnou podle analýzy ministerstva v příštích letech také úpravy daně z přidané hodnoty, které by se měly postupně srovnat s úrovní v zemích E
vropské unie. U některých výrobků a služeb, jež ministerstvo zatím neupřesnilo, by mělo dojít k přeřazení z nižší pětiprocentní sazby do vyšší dvaadvacetiprocentní, a tím i k růstu cen. Na rozdíl od EU by se měla zachovat nižší sazba pouze u tepla a stavebních prací.Zdroj: MF Dnes z 12. 1. 2000
České zákazníky čínské elektromobily nezajímají. Za první čtvrtletí jich tu čínské značky prodaly jen 42
Navrhoval supersporty, navrhnul Kodiaq, Karoq nebo Kamiq, teď Jozef Kabaň míří k Číňanům. Nastupuje do koncernu SAIC Motor
Kvíz: Všichni jsme v nich jezdili a mnozí na ně rádi vzpomínají. Poznáte tato socialistická auta?
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
