OECD: V ČR roste nerovnost v příjmech, přesto patří k nejnižším

Míru nerovnosti v příjmech udává tzv. Gini koeficient, který OECD pro ČR za loňský rok vyčíslila na hodnotu 26, zatímco před dvěma lety na 25. Čím je koeficient vyšší, tím jsou rozdíly v příjmech občanů větší. Nižší číslo než Česko vykázalo ze zemí OECD jen Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Rakousko. Průměrná hodnota tohoto ukazatele v zemích OECD představovala 31.

Poměrně nízké rozdíly v příjmech jsou dědictvím 40 let umělé nivelizace platů v centrálně plánované ekonomice, řekl analytik Patria Finance David Marek. Přetrvání do dnešních dnů prý napomáhá štědrý sociální systém. Nůžky mezi nejnižšími a nejvyššími platy se budou patrně i nadále postupně rozevírat a částečně tomu napomůže i zamýšlená daňová reforma počítající s rovnou daní, která omezí progresi ve zdanění platů, dodal.

Česká společnost je značně rovnostářská a osmiletá vláda socialistů ji v tomto rysu dále podporovala, doplnil analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Ekonomický výzkum ve světě se podle něj shoduje, že pro optimální vývoj země není žádoucí ani příliš vysoká, ale ani příliš nízká nerovnost příjmů. Ta bývá spojena s jejich vysokým mezním zdaněním, což je i případ Česka. Podle analytika to není ideální stav k ekonomickému dohánění vyspělé Evropy, protože malé rozdíly v příjmech omezují iniciativu. V kombinaci s nižší úrovní příjmů proti sousedním zemím mohou také vést k odchodu špičkových pracovníků do zahraničí, dodal.

Nejvyšší příjmy v Evropě mají podle Petra Goly z Lobby hlavně úspěšní podnikatelé, manažeři, finanční analytici, IT odborníci, lékaři či piloti. Ze zaměstnaneckého poměru mají největší naděje na největší mzdové ohodnocení počítačoví experti, strojírenští a chemičtí odborníci či pracovníci pojišťovnictví a bankovnictví. Nejlepší startovací pozici uplatnit se na trhu práce v Evropě má vysokoškolsky vzdělaný odborník, plynně hovořící několika jazyky a pracující v renomované firmě v Londýně, Paříži, Bruselu či Berlíně, podotkl.