PRAHA, 14.září (Reuters) - Následují komentáře vrchního
ředitele České národní banky (ČNB) Pavla Řežábka v rozhovoru pro
Reuters:
NASTAVENÍ ÚROKOVÝCH SAZEB
"Já si myslím, že naše sazby, když byly na úrovni 1,25
procenta, tak relativně odpovídaly situaci, tedy tomu, že Česká
republika byla zasažena celosvětovou krizí a další snižování, -
a ukázal nám to také finanční sektor - nemělo až tak velký
efekt."
"Odpoutaly se nám jak tržní sazby, tak depozitní sazby od
naší dvoutýdenní repo sazby. Došlo k méně rigidnímu přenosu v
rámci transmisního mechanismu."
"Také se podívejme na výhrady některých analytiků na
poslední snížení, že dopad bude zanedbatelný."
"Pokud mám komentovat do budoucna, tak výhled na příští rok
je ještě optimističtější než na ten letošní a myslím si, že
současné nastavení sazb v České republice je nastavením v rámci
krizové situace. V takové situaci však ČR není."
"Ano, situace není jednoduchá, ale nejsme až v tak krizové
situaci, jako je západní Evropa. My stahujeme likviditu, západní
Evropa musí dodávat likviditu. Dodávají likviditu pro zasažený
finanční sektor, neboť státy musely tyto banky sanovat
speciálními půjčkami."
"Osobně jsem příznivcem naplňování našich základních
povinností, tedy péči o cenovou stabilitu, a není-li dotčena,
podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k
udržitelnému růstu."
"Nyní předpokládám, že budeme strategicky debatovat o úrovni
nastavení měnověpolitických sazeb."
VÝHLED MĚNOVÉ POLITIKY
"Já jsem svůj názor dal jasně najevo, že jsem na posledních
zasedáních nebyl pro poslední dvě snížení."
"A že jsem nic nenavrhoval, ani nevím, jestli navrhnu na
nejbližším nebo následujícím zasedání, tak to je dáno tím, že v
době ukončování světové finanční krize je třeba, aby měnová
politika působila jako stabilizační element, nikoli že se budeme
přetahovat o to, jestli nyní snížíme nebo zvýšíme."
"Já jsem akceptoval rozhodnutí a to rozhodnutí by mělo mít
následně jistou dobu trvání s cílem menšího vnášení nejistoty do
jak finančního, tak korporátního byznysu."
MĚNOVÁ POLITIKA A CARRY TRADES
"Neřekl bych, že se bankovní rada až takto výrazně
diverzifikuje... Nejsem si vědom, že by kolegové z bankovní rady
popírali riziko nízkých sazeb v současné době, pouze se k tomu
někdo vyjádřil a někdo nevyjádřil. To je něco jiného, než že je
někdo pro a někdo proti."
"Není to tak dlouho, kdy byla česká koruna používána na
carry trade obchody. Jestliže s daným fenoménem mám již
negativní historické zkušenosti, tak kde máme pojistku, že se to
nebude opakovat? Já nemám obavu, že by tady mohly být carry
trades nyní aktuálně."
"Signály o tom nejsou. Ale problém s carry trades je vždy,
když jsou relativně nízké sazby a celosvětově se dostaneme na
optimistickou náladu. Následně se hledají možnosti levného
financování v rámci světa a carry trades začínají fungovat."
"Záporný úrokový diferenciál však vůči eurozóně existuje."
VÝHLED EKONOMIKY
"Náš bankovní systém nebyl na rozdíl od vyspělejšího světa
zásadně zasažen primární finanční krizí. Poslední údaje
naznačují, že dvojitý propad, který se očekával, asi nenastane,
ustupují od něj i světové autority. Kromě stavebnictví veškeré
makroindikátory v České republice jednoznačně hovoří pro revizi
směrem nahoru."
"Pro celou západní Evropu platí, že ve velkém množství
finančních institucí se bude muset navyšovat kapitál právě kvůli
nízké kapitálové přiměřenosti. Postavení našeho bankovního
systému je však nesrovnatelně silnější, protože u nás má
bankovní systém kapitálovou přiměřenost téměř 15 procent a pouze
jedna instituce je pod 10 procenty."
"Obdobně naše ekonomika určitě na tom není tak špatně, jako
je ekonomika eurozóny, s výjimkou Německa samozřejmě."
GLOBÁLNÍ VÝVOJ
"My všichni si budeme muset zvyknout, že vyspělý svět
neporoste až tak vysokým tempem. Budeme si muset možná zvyknout
na to, že potenciál růstu je aktuálně někde jinde, než kde se
stavěl předtím, protože byl umožněn především zadlužováním, a to
zadlužováním států i domácností."
"Vyspělý svět si půjčuje v rozvojovém, Zadlužení (států
skupiny) G20 překračuje 100 procent HDP, což je natolik vysoké,
že je potřeba se nad tím zamyslet. Rozvíjející se svět se
pohybuje pod hranicí 40 procent HDP. Toto samo o sobě vytváří
velké nerovnováhy."
"Tímto si vyspělý svět vytvořil vlastní bublinu, která
splaskla, a nyní je postaven před to, že bude muset šetřit,
protože není schopen takovéto deficity dlouhodobě utáhnout.
Nejparadoxnější na tom byly právě půjčky z méně vyspělých
ekonomik."
(Autorka: Jana Mlčochová; Editoval: Jan Korselt)