* Dopis byl EU zaslán z iniciativy Polska
* Deficity, zadlužení by se po úpravě snížily
* Maďarsko a Polsko budou v roce 2011 předsedat EU
(přidává reakci EK, Polska, komentáře analytiků)
BUDAPEŠŤ, 17.srpna (Reuters) - Devět členských zemí EU
včetně Česka požádalo Evropskou komisi, aby při kalkulaci
rozpočtů vzala v úvahu náklady na reformu penzijního systému,
čímž usilují o revizi způsobu uplatňování Paktu stability a
růstu, uvedlo v úterý maďarské ministerstvo hospodářství.
Mluvčí Evropské komise sdělil, že výkonný orgán Unie o svém
postoji rozhodne do 6.září.
Kdyby se do pravidel pro kalkulaci rozpočtu začlenily
náklady na penzijní reformu, pomohlo by to snížit oficiální údaj
o výši rozpočtového deficitu a míry zadlužení těch zemí, které
již systém penzí zreformovaly, uvedli analytici.
"Z iniciativy Polska se devět členských států EU společně
obrátilo na prezidenta Evropské rady a evropského komisaře pro
hospodářské a měnové záležitosti..., aby vzali v úvahu reformní
náklady těch zemích, které už dříve provedly reformy
penzijních systémů," uvedlo ministerstvo.
"Maďarsko se připojilo k iniciativě, jejímž cílem je
revidovat odpovídající část Paktu stability a růstu EU, neboť
úprava by posloužila rovnoměrnému posuzování členských států."
Polské ministerstvo financí potvrdilo, že k iniciativě se
připojily Litva, Lotyšsko, Bulharsko, Švédsko, Slovensko,
Maďarsko, Rumunsko, Polsko a Česko.
Ty si stěžují, že nynější metodologie výpočtu deficitu
nespravedlivě trestá některé členské státy za reformy, které v
některých západoevropských ekonomikách stále váznou. Pro země,
jež prošly reformami, je tak nyní obtížnější splnit rozpočtová
kritéria pro přijetí eura.
Například Maďarsko reformovalo penze v roce 1997, kdy ke
státnímu penzijnímu systému přidalo povinný soukromý pilíř. Od
té doby na státních účtech chybí peníze převedené do soukromých
fondů a tento výpadek musí být každý rok hrazen státem.
"Toto opatření (reforma roku 1997) bylo uskutečněno k
zajištění dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému. Dopady
této reformy se tak zároveň musí odrazit v účetních pravidlech,"
uvedlo ministerstvo hospodářství.
VEŘEJNÝ/SOUKROMÝ
Polsko rovněž požaduje, aby EU ze statistik veřejného dluhu
vyloučila příspěvky do privátních penzijních fondů.
Varšava upozorňuje, že jde o soukromé investice, jež by se
neměly počítat do veřejného dluhu, a že nynější účetní pravidla
trestají země, které provedly penzijní reformy, aby kompenzovaly
dopady stárnutí populace.
Příspěvky do soukromých penzijních fondů odpovídají zhruba 2
procentům polského HDP. Veřejný dluh činí okolo 50 procent HDP.
"Zreformovali jsme svůj penzijní systém a teď budeme
společně se Švédskem a několika dalšími evropskými státy tlačit
na to, aby se změnila unijní pravidla na výpočet zadlužení,"
řekl Reuters dříve tento měsíc předseda klubu vládnoucí strany
Občanská platforma Tomasz Tomczykiewicz.
"Bude to pro nás klíčovým tématem během našeho předsednictví
EU (ve druhé polovině roku 2011). Rovněž to urychlí vstup Polska
do eurozóny."
Kdyby se započítala cena penzijní reformy v Maďarsku, snížil
by se jeho rozpočtový schodek zhruba o 1,7 procenta HDP každý
rok, uvedli analytici. Budapešť se ujme předsednictví EU v první
polovině příštího roku, těsně před Polskem.
Maďarský veřejný dluh, který byl na konci června na úrovni
83 procent HDP, by také klesl o několik procentních bodů.
Evropská komise hodlá odpovědět na návrh devíti členských
zemí do 6.září, kdy se sejdou ministři financí sedmadvacítky.
"Odpovědi se začnou připravovat během několika příštích
dnů," prohlásil mluvčí Evropské komise pro hospodářské a měnové
otázky Amadeu Altafaj, podle kterého k záležitosti zatím komise
nezaujala jasné stanovisko.
"Vše, co mohu říci, je, že se jedná o relevantní téma, které
se musí prodiskutovat teď, protože se nacházíme uprostřed debat
zabývajících se různými prvky ekonomické kontroly."
(Autoři: Sandor Peto, Krisztina Than, Karolina Slowikowska,
Gabriela Baczynska a Jan Strupczewski; přeložili Tomáš Doležel a
Roman Gazdík)
