PRAHA, 1.října (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 23.září.
"Přítomni: guvernér Miroslav Singer, viceguvernér Mojmír
Hampl, viceguvernér Vladimír Tomšík, vrchní ředitel Robert
Holman, vrchní ředitel Kamil Janáček, vrchní ředitel Pavel
Řežábek, vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté
situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a
jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z páté situační
zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k
prognóze v souhrnu jako vyrovnaná. Inflace v srpnu byla jen o
0,1 procentního bodu nižší oproti prognóze, když rostly méně
ceny potravin a mírně nižší byla i korigovaná inflace bez
pohonných hmot a růst regulovaných cen.
Ve směru nižší inflace působil silnější měnový kurz a dopady
navrhované fiskální konsolidace. V proinflačním směru působily
zveřejněné údaje o vyšší spotřebě domácností a mírně rychlejším
růstu mezd, vyšší výhled růstu cen potravin a vyšší výhled růstu
regulovaných cen z důvodu očekávaného zvýšení cen elektrické
energie.
V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy
převažoval názor, že rizika prognózy inflace jsou vyrovnaná a že
adekvátní reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni. Bylo
však také uvedeno, že se objevují proinflační rizika vzhledem k
pokračujícímu oživování domácí i zahraniční ekonomiky. Opakovaně
bylo řečeno, že současná úroveň měnověpolitických sazeb je nízká
a v delším horizontu může představovat riziko z pohledu finanční
stability. Převažoval ale názor, že pro aktuální nastavení sazeb
je rozhodující makroekonomická situace doma i ve světě a její
výhled. V souvislosti s tím bylo řečeno, že rizika prognózy jsou
mírná.
V diskuzi o rizicích prognózy inflace někteří členové
bankovní rady poukazovali na dílčí proinflační rizika. Zvyšují
se ceny některých zemědělských komodit a ceny dovozu ve
vybraných odvětvích. Bylo uvedeno, že očekávané zvýšení cen
elektrické energie se může přenést do dalších cenových okruhů.
Opakovaně zazněl názor, že proinflační rizika jsou dominantně
nákladová, ale objevují se i na straně poptávky. V diskuzi bylo
uvedeno, že rostoucí ceny komodit a jiných nákladových položek
neznamenají významné riziko prognózy inflace a že meziroční růst
cen průmyslových výrobců byl v srpnu oproti předchozímu měsíci
nižší. Opakovaně bylo řečeno, že inflační očekávání jsou dobře
ukotvena a že plnění inflačního cíle není ohroženo.
Někteří členové bankovní rady vyjádřili názor, že
neočekávaně vyšší růst spotřeby domácností může znamenat
proinflační riziko. Bylo ale opakovaně uvedeno, že spotřeba
domácností je sice podpořena vyšším růstem mezd a nižší
nezaměstnaností oproti prognóze, ale v aktuální inflaci se tento
vyšší růst spotřeby neprojevuje. Nové údaje o spotřebě
domácností také nejsou konzistentní s údaji o tržbách v
maloobchodě. Opakovaně zazněl názor, že neočekávaně vyšší růst
spotřeby domácností a mezd nemá vliv na aktuální nastavení
měnověpolitických sazeb.
Bankovní rada podrobně diskutovala výhled růstu v zahraničí,
který je důležitým předpokladem růstu domácí ekonomiky.
Opakovaně bylo uvedeno, že domácí vývoz je ve velké míře závislý
na růstu a vývozu Německa. Bylo konstatováno, že výhled růstu
hlavních obchodních partnerů je pozitivní a že se obnovuje
robustní růst německé ekonomiky, který zřejmě nebyl ovlivněn
ukončením programu šrotovného. V diskuzi ale bylo několikrát
uvedeno, že výhled růstu zahraniční ekonomiky je zatížen
nejistotou. Zahraniční růst se sice obnovuje, ale existuje
riziko opětovného zpomalení.
Zpomalení zahraničního růstu signalizují některé
konjunkturní indikátory a nejistý je i výhled růstu americké
ekonomiky. Proti výhledu robustního růstu zahraniční ekonomiky
stojí i nejistý výhled v oblasti fiskálního vývoje v některých
zemích eurozóny.
Bylo však také uvedeno, že rizika z vývoje v zahraničí jsou
oproti prognóze inflace vyrovnaná, neboť případně vysoký růst v
zahraničí bude znamenat růst českého exportu a tím posílení
kurzu, který bude působit protiinflačně.
V diskuzi o výhledu domácího ekonomického růstu bylo řečeno,
že obnovující se růst může při nízkých sazbách vyvolat
proinflační tlaky. Zazněl také názor, že očekávaný růst v
příštím roce bude sice trvalejší, ale nikoli natolik robustní,
aby při současném nízkém využití kapacit znamenal proinflační
riziko.
Bylo řečeno, že domácí ekonomika zvyšuje růst i přes
posilování kurzu a že domácí proinflační tlaky budou tlumeny
silnějším kurzem. Byla vyslovena domněnka, že posilování kurzu
zřejmě představuje nižší riziko pro růst ekonomiky ve srovnání s
předchozím obdobím. Kromě možného zpomalení růstu zahraniční
ekonomiky bude mít v příštím roce negativní dopad i očekávané
zdražení elektrické energie a nejistý je i výhled zaměstnanosti.
Opakovaně bylo řečeno, že ekonomický růst bude skrze spotřebu
domácností negativně, byť dočasně, ovlivněn připravovanou
fiskální konsolidací. Bylo znovu uvedeno, že negativní růstový
dopad mohou mít i nový regulatorní rámec finančního sektoru v
Evropě a požadavky na vyšší kapitálovou přiměřenost.
Bylo řečeno, že k obnovení růstu ekonomiky dochází i přes
nízký růst úvěrů. Nízký růst úvěrů ale nemusí být v rozporu s
postupným oživováním ekonomiky, protože nedávná krize mohla
změnit chování účastníků finančního trhu a jejich přístup k
riziku. Zazněl názor, že se zvyšuje podíl netermínovaných
vkladů, mimo jiné díky snížení měnověpolitických sazeb v květnu,
a že by to mohlo znamenat určitá rizika. Bylo uvedeno, že riziko
představují také aktuálně záporné ex-ante reálné úrokové sazby z
vkladů, avšak reálné sazby z nově poskytnutých úvěrů jsou kladné
a vyšší než v období před vypuknutím globální finanční a
ekonomické krize.
Vyšší reálné úrokové sazby z nově poskytnutých úvěrů jsou
konzistentní s postupným odezníváním krize. V diskuzi bylo také
uvedeno, že rozpětí mezi krátkodobými tržními a
měnověpolitickými sazbami je stabilní a nemění se. Bylo ale také
řečeno, že toto rozpětí se může snížit, pokud bude fiskální
konsolidace úspěšná.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 procenta. Pro
toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady: guvernér
Singer, viceguvernér Hampl, viceguvernér Tomšík, vrchní ředitel
Holman, vrchní ředitel Janáček a vrchní ředitel Řežábek. Vrchní
ředitelka Zamrazilová hlasovala pro zvýšení sazeb o 0,25
procentního bodu."
